Éra, kdy firmy měly všechna data pod zámkem ve vlastní serverovně, definitivně skončila. Dnes 88 % organizací funguje v hybridním nebo multi-cloudovém režimu. Tento posun sice přináší efektivitu, ale také obrovskou útočnou plochu. Problémem není cloud sám o sobě, ale složitost jeho správy. Podle analýz totiž celých 80 % cloudových průniků v roce 2025 způsobily základní chyby, jako jsou špatná konfigurace nebo vystavené přihlašovací údaje.
Sdílená odpovědnost jako past na neopatrné firmy
Mnoho firem žije v nebezpečné iluzi, že za bezpečnost dat v cloudu plně odpovídá poskytovatel služby (např. Microsoft, Google nebo AWS). Realita je ale jiná. Platí zde princip sdílené odpovědnosti: poskytovatel chrání infrastrukturu, ale za nastavení aplikací, správu identit a ochranu samotných dat odpovídá zákazník.
Právě zde vznikají fatální trhliny. Podle globálního průzkumu organizace Cybersecurity Insiders pro rok 2026 až 66 % organizací nemá silnou důvěru ve svou schopnost detekovat a reagovat na cloudové hrozby v reálném čase. Útočníci přitom nespí – doba mezi zveřejněním zranitelnosti a jejím aktivním zneužitím se zkrátila z týdnů na pouhé dny.
Lekce z velkých úniků z cloudu
Důsledky nedostatečné ochrany virtuálních prostředí nejsou jen teoretickou hrozbou z učebnic. Že může mít jedna chybná konfigurace fatální následky, ukazují i kauzy velkých globálních korporací a českých institucí.
Typickým příkladem z praxe je masivní incident automobilky Toyota. Ta se musela potýkat s únikem dat ze své cloudové databáze, který trval neuvěřitelných deset let. Kvůli chybnému nastavení cloudového prostředí byly bez nutnosti zadat jakékoli heslo volně přístupné informace o poloze vozidel více než dvou milionů zákazníků. Případ ukázal, že i technologičtí giganti se občas pouštějí do provozu rozsáhlých aplikací bez bytelného vnitřního zabezpečení a nedůslednost při správě systémů je pak stojí reputaci.
Rizika se však nevyhýbají ani České republice. Rozsáhlý mezinárodní incident ukázal, jak zranitelná mohou cloudová úložiště být, když se podcení lidský faktor. Při pouhém přenastavení konfigurace jednoho ze vzdálených serverů Azure Blob, který spravovala společnost Microsoft, se na internetu podle odhadů bezpečnostních analytiků ocitla data 65 tisíc firem a institucí ze 111 zemí světa.
Tento únik se dotkl i českých subjektů – konkrétně Ministerstva vnitra, Ministerstva financí, VZP, T-Mobilu nebo České spořitelny. Přestože v tomto případě naštěstí neunikla citlivá klientská data, na darknetu se i tak mohly objevit uživatelské informace, obchodní dokumenty či objednávky. Pro útočníky jsou navíc takto získané informace ideálním odrazovým můstkem pro další, mnohem cílenější kybernetické útoky.
Krádeže a obchod s odcizenými údaji patří k nejvýdělečnějším činnostem kyberkriminality a úspěšné průniky jen poukazují na to, jak slabé zabezpečení některé velké firmy mají.
„Útočníci slabá místa cloudové bezpečnosti znají a systematicky je vyhledávají. Miskonfigurace a nezabezpečené virtuální stroje v cloudu patří k často zneužívaným vstupním bodům nejenom do cloudového prostředí, ale následně i další infrastruktury firem,“ varuje Ondřej Dědič, Solution Architect v pražské pobočce společnosti ESET. Přesto na základě nedávných výzkumů plánuje investice do cloudové bezpečnosti pouhých 12 % firem.
Ochrana zařízení v cloudu jako nový standard
Aby firmy neztrácely nad svými daty kontrolu, stává se dnes nezbytností takzvaná Ochrana virtuálních zařízení v cloudu. Tradiční antivirus na laptopech zaměstnanců už totiž v éře cloudu nestačí. Je potřeba hlídat přímo virtuální prostředí, běžící procesy a aplikace v ekosystémech jako AWS, Azure či Google Cloud.
Moderní přístup k této ochraně stojí na třech hlavních pilířích:
- Integrovaná správa: Bezpečnostní experti doporučují neštěpit síly mezi desítky jednoúčelových programů. Trendem je integrace cloudové ochrany přímo do stávajících bezpečnostních platforem, což firmám zásadně zjednodušuje přehled a snižuje provozní náklady.
- Využití umělé inteligence: Pokročilá řešení dnes masivně využívají AI pro automatické reportování hrozeb a analýzu incidentů. Pokročilé nástroje a virtuální AI asistenti pomáhají přetíženým interním IT týmům bleskově vyšetřit, odkud útok přišel.
- Compliance a regulace: Moderní nástroje v této kategorii již automaticky disponují certifikacemi vůči globálním standardům (jako NIST, CIS, HIPAA či PCI DSS). To je důležité pro jakoukoli firmu, která musí prokazovat shodu s legislativou – například s evropskou směrnicí NIS2 nebo novým zákonem o kybernetické bezpečnosti.
Na tento technologický posun reagují i významní hráči na trhu. Příkladem je bezpečnostní společnost ESET, která na jaře 2026 integrovala modul Ochrany virtuálních zařízení v cloudu přímo do své centrální správy, čímž se tato dříve prémiová ochrana stává dostupnější i pro běžné střední podniky.
Budoucnost bezpečnosti: Viditelnost a kontrola
Segmentace trhu je jasná: část firem stále podceňuje rizika složitých hybridních prostředí. Přitom kybernetické incidenty a úniky dat stojí organizace v globálním průměru astronomických 4,44 milionu dolarů. Ukazuje se tak, že největší výzvou dneška není samotný přesun do cloudu, ale schopnost udržet si nad tímto členitým prostředím stoprocentní kontrolu.
Využívání cloudových služeb už zkrátka nelze brát jako pouhý provozní detail, ale jako strategickou iniciativu s jasně definovaným zabezpečením. Pouze tehdy, když firmy získají stoprocentní viditelnost nad svými virtuálními servery, mohou zaručit, že citlivá data jejich zákazníků nezůstanou v cloudu jako v pověstném cedníku.
