Letecká doprava se kvůli narůstajícím bezpečnostním opatřením a pravidlům stává především zdrojem strastiplných zážitků. GoGo Inflight Internet je jedna z mála novinek, která dlouhý let naopak zpříjemní.
Vyzkoušeli jsme ho na palubě Delta Airlines na trase z New Yorku do Las Vegas. Od loňska se služba rozšiřuje postupně na všechny vnitrostátní linky v USA (kromě Delty také American Airlines, United Airlines, atd.) a některé lety do Kanady (Air Canada).
Snadná registrace a nedomyšlená platba
Jakmile letadlo vystoupá do výšky deseti tisíc stop, tedy zhruba tří kilometrů, oznámí kapitán, že je palubní internet připraven a můžete se začít připojovat. Jsou povoleny notebooky, netbooky a kapesní počítače. Mobilní telefony jen v případě, že lze vypnout jejich GSM část (což v kombinaci se spuštěnou Wi-Fi ne všechny umějí).
V prvním kroku se přihlásíte k jediné nalezené síti, která bohužel není chráněná. Pak už stačí v prohlížeči vyťukat adresu airborne.gogoinflight.com a registrovat se do systému. A samozřejmě zaplatit.
K tomu tři negativní postřehy:
Při zadávání čísla karty i kontrolního čísla jsou v polích zobrazovány číslice, které samozřejmě může snadno vidět minimálně jeden přitulený spolucestující. Hvězdičky bych ocenil víc.
Druhou chybkou je, že prohlížeč si vložená čísla pamatuje. Pokud vám někdo sedne k počítači, údaje o kartě snadno zjistí.
A do třetice, cena připojení se odvíjí od délky letu. Takže nabídka 4,95 USD za hodinu a půl a 9,95 USD za tři hodiny v nabídce nefiguruje, pokud letíte šest hodin z New Yorku do Las Vegas. Pak máte možnost jen jednu, celodenní za 12,95 USD.
Jak to sviští
Očekávali jsme kolísavé připojení vhodné maximálně na výběr pošty. GoGo Inflight Internet nás však velmi mile překvapil.
Pomocí SpeedTest.com jsme naměřili download 0,59 Mbit/s, upload 0,31 Mbit/s a průměrnou odezvu 150 ms.
Český měřič na webu rychlost.cz kupodivu naměřil naprostá hausnumera (download kolísal od 1,2 Mbit do 4 Gbit), takže se spokojme jen s hodnotami jednoho testu.
V praktickém provozu je ale vše bez problémů. Outlook stáhnul z exchange 12,4 MB e-mailů za necelé 4 minuty, bez potíží jsme poslouchali internetové rádio s datovým tokem 192 kbit/s, bez trhání jela i videa na YouTube. Při přehrávání pořadů z archivu jedné české televizní stanice došlo k načítání do paměti (a zamrznutí obrazu) jen jednou za pár minut.
Facebook, skype (jen chat, na VOIP je latence příliš velká), ICQ ... naprosto v pohodě. Jediné, čemu se opravdu moc nechtělo, bylo stahování z Rapidshare. To ale není výtka.
Nemáme představu, kolik spolucestujících bylo aktivně připojeno, pár zapnutých notebooků a iPhonů jsme ale v okolí viděli. Pokud by se však připojila většina cestujících, klesla by zřejmě využitelnost připojení na minimum.
S netem v oblacích
Noční let nad osvětlenými americkými městy a současné brouzdání po internetu v nás zase po dlouhé době vyvolalo pocity nadšeného překvapení. Ty technologie jsou prostě úžasné!
No a teď zase dost sentimentu. Seděl jsem totiž u nouzového východu stařičkého Boeingu 757-200. V košili, mikině, zimní bundě, dece, od strany okna dokonce obložen rozloženými palubními časopisy. Na vnitřní straně okénka námraza a kousky ledu z kondenzované vlhkosti, stěna a dveře kvůli mizernému těsnění podchlazené... Řekl bych, že pod nulu.
