Srbové nemají více zločinců, jsou jen početnější, řekl válečný vyšetřovatel

  14:00aktualizováno  14. května 14:59
Vladimír Dzuro byl od druhé světové války prvním kriminalistou na světě, který musel řešit proces zatýkání válečného zločince. Je také jedním z mála Čechů, který pracoval u soudního tribunálu v Haagu. V pořadu rozstřel byl muž, který pomohl rozkrýt jedny z nejhorších zločinů 20. století.

Hodně válečných zločinců bylo pro etnika, za která bojovali, hrdiny, říká bývalý vyšetřovatel mezinárodního tribunálu pro válečné zločiny v Jugoslávii Vladimír Dzuro. „Někteří z těch, které jsme odsoudili, byli po návratu domů považovány za nespravedlivě odsouzené hrdiny,“ pohlíží zpětně na svou práci v Jugoslávii. A pokračuje: „My jsme sice lidi, které jsme stíhali považovali za zločince, ale zda je někdo zločinec, je v konečném důsledku na soudu. My jsme mu jen měli získat potřebné důkazy,“ hodnotí svou práci.

Fotogalerie

Klíčovým okamžikem bylo zatčení Slavka Dokmanoviće v lednu 1997, první válečného zločince zatčeného po druhé světové válce. Bylo to v době, kdy mezinárodní tribunál pro Jugoslávii sice byl připravený, ale neměl koho soudit - postjugoslováské státy odmítaly s tribunálem spolupracovat.

Dokmanović byl podezřelý s účastí na hromadné popravě a mučení civilistů a vojáků ve Vukovaru. Mezinárodním vyšetřovatelům se ho nakonec podařilo zatknout na území Chorvatska, ale měli velké potíže dostat ho ze země: „Museli jsme mu nasadit kuklu - ale ne kvůli ponížení, ale aby ho nepoznala chorvatská policie,“ vzpomíná Dzuro. Hrozilo totiž, že by ho chtěla zadržet sama, což by byl nežádoucí precedens pro práci mezinárodního tribunálu.

Zatčený byl starší, podsaditý chlapík, se kterým se v rámci léčky jeden z vyšetřovatelů seznámil tak důvěrně, že ho Dokmanović pozval na rodinnou večeři. Před muži zákona nestál gauner z filmového plátna. „Byl to obyčejný strejc, který se klepal strachy, protože ho zakuklenci právě vytáhli z auta. Byl hrozně vyděšený. Ale já věděl, co udělal. Dokmanović byl u masakru na farmě Ovčara ve funkci starosty, měl tak určitou povinnost. Místo, aby z pozice své funkce situaci umírnil, tak sám ty lidi i bil,“ popsal své dojmy ze zatčení zločince Dzuro v rozhovoru pro Technet.cz.

Vyšetřovatelé měli velké obavy, že Dokmanović by mohl být ozbrojený - a jak se ukázalo oprávněně. Měl u sebe tašku s nabitou zbraní, kterou mu zásahová jednotka ihned odebrala, a tak zbraň zůstala skrytá celou cestu. Dokmanović se tašky několikrát dožadoval, ale eskorta mu ji nikdy nepodala. Nakonec spáchal ve vězení sebevraždu, ale Dzuro pochybuje, že měl stejný záměr i těsně po zatčení: „Myslím, že svědomí ho dohnalo až roce u tribunálu, kdy se musel postavit tváří v tvář obětem.“

Vladimír Dzuro celkem pochopitelně nesouhlasí se domněnkou, že by tribunál protisrbský (velká část odsouzených byli právě Srbové). „Srbi neměli na své straně více zločinců, bylo jich prostě podstatně více,“ říká bývalý vyšetřovatel. Svou roli sehrál i fakt, že federální jugoslávská armáda, tedy nejlépe ozbrojená složka na začátku konfliktu, že se přidala na srbskou stranu. Mělo konečně z velké části srbské vedení.

Ostatně bylo to vidět i z toho, že problémy měli vyšetřovatelé s úřady všech nástupnických zemí. „My jsme vyšetřovali chorvatské zločince, a tak nám chorvatská strana šla na ruku, ale do Srbska jsem prakticky neměli přístup. A u kolegů, kteří vyšetřovali zločince srbské, byla situace přesně opačná,“ vzpomíná Dzuro. „Rozhodně to ani u případů, které jsem vyšetřoval, nebylo tak, že by na jedné straně byla dobrá chorvatská obrana a na druhé špatná federální armáda,“ řekl Dzuro.

Z Prahy do Haagu a do New Yorku

Vladimír Dzuro v letech 1983 až 1995 pracoval jako kriminalista pro Veřejnou bezpečnost, později pro Policii České republiky, nejprve u Kriminální policie v Praze 10 a později v Národní ústředně Interpolu v Praze. V roce 1994 se aktivně podílel na práci mírových sil OSN v bývalé Jugoslávii (UNPROFOR), od dubna 1995 pak zastával více než devět let funkci vyšetřovatele Mezinárodního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY) v Den Haagu v Nizozemsku. V současnosti vede newyorskou kancelář Úřadu pro vnitřní záležitosti OSN.

Zatkl prvního válečného zločince, exhumoval tisíce těl. Náš člověk v Haagu

Vladimír Dzuro naplánoval léčku na jednoho z největších novodobých válečných zločinců Slavka Dokmanoviće. Byl přímo i u jeho zatčení. Spolu se svými kolegy a speciální jednotkou čelili situaci, která od druhé světové války žádného vyšetřovatele nepotkala.

Jak se líčí na válečného zločince, si můžete přečíst v článku „Vy ho ale přece nemůžete zastřelit.“ ... . Dzuro se podílel i na odhalování dalších zločinů z války v bývalé Jugoslávii. Přečíst si o tom můžete například v článku Podrž jí ruce. Jak a proč se sexuální násilí stalo válečným zločinem? 

Celý rozhovor si můžete pustit zde: 

Autor:
 

Nejčtenější

Třímachový zabiják letadlových lodí Suchoj T-4 byl velkým žroutem rublů

Suchoj T-4

Historie letectví se pozoruhodnými stroji jenom hemží. Jedním takovým byl i sovětský bombardér Suchoj T-4. Vznikl pouze...

Scéna jako z hororu. Na střeše mrakodrapu vrtule rozsekala cestující

Havárie vrtulníku N619PA na střeše budovy PAN AM 16.5. 1977

Části zdeformované vrtule se do ulic New Yorku řítily jako smrtící neřízené projektily. Vrtulník společnosti New York...

Poslední vrtulník. Začíná předehra zcela zapomenuté letecké tragédie

Reklama NYA zvoucí k cestování v proudové době

Byla to budova, kterou by někteří obyvatelé New Yorku nejraději hned po dokončení nechali zdemolovat. Místní bar s...

Osudový omyl. První a poslední přistání proudového letadla v Olomouci

MiG-21F trupového čísla 0618 s nímž v Olomouci tragicky havaroval kadet Omran...

Bylo mu 23 let, když se u Přerova učil létat na vysoce výkonném letounu Mig-21F. Podcenil však zadání úkolu a při...

Statisíce posluchačů přišly o svá internetová rádia, náprava je pomalá

DAB rádio Pure Oasis Flow

Mnoha posluchačům internetových rádií zmizely předvolené stanice i jimi přidané streamy. Největší výrobce čipů pro...

Další z rubriky

Únosy uprchlíků z ČSR či dvojití agenti. Vyjde nová kniha o špionech

Publicista a spisovatel Karel Pacner v diskuzním pořadu Rozstřel (22. března...

Náš spolupracovník a někdejší redaktor MF DNES Karel Pacner vydal před takřka dvaceti lety čtyřdílnou knihu...

Konec nepřesným mapám. Češi mají systém na mapování zaplavených prostor

Chýnovská jeskyně

Mapování špatně přístupných zatopených prostor pomocí provázků, uzlíků a měřidla byla ještě nedávno běžně používanou...

Ochutnali jsme hamburger z umělého masa. Ani masožrout se neušklíbne

… i po kousnutí.

Před stánkem „Impossible burger“ na lasvegaském výstavišti byla k vidění nevídaná věc. Vegetariáni i „masožrouti“ jedli...

Najdete na iDNES.cz