Ve vrtulníku jsme hlídkovali nad nejmodernějším ropovodem v Evropě

Podívejte se, jak vypadají největší nádrže na ropu na světě. Letěli jsme nad nejmodernějším evropským ropovodem vedoucím Českou republikou. Viděli jsme speciální ježky na čištění potrubí i řídicí středisko.

Dva ropovody vedou Českem. IKL je nejmodernější v Evropě, Družba je po rozsáhlé modernizaci taky ve velmi dobrém stavu. Přečtěte si, jak se kontrolují, čistí a řídí.

Představte si vodovodní kohoutek u vás v kuchyni. Z vodárny do něj vede jen jedna trubka. Ráno si manželka napustí do lahve tři litry matonky, v poledne si dcera na dietě stočí litřík šaratice a vy si večer načepujete čtyři litry poděbradky. A večer myčka na obyčejnou vodu potřebuje 46 litrů. Otočíte kohoutkem a teče to, co potřebujete, v množství, které jste si objednali. Bez syčení vzduchu, vždy je v potrubí voda. Ropovod funguje velmi podobně. Zjednodušeně řečeno, také je to jediná trubka.

Ropovod si můžete představit jako rouru, ve které teče místo minerálky ropa. A stejně jako neexistuje jen jediná minerálka, ropa má mnoho druhů, které se liší. Rafinerie v Česku (Pardubice, Kralupy a Litvínov) nakupují různé druhy ropy. Jednou z technologických důvodů, např. rafinerie v Kralupech nezpracovává ruskou ropu, jindy z důvodu ceny. Zásobování rafinerií musí zvládnout dva navzájem spojené ropovody Družba a IKL, ve kterých musí být neustále ropa.

Dne 24. července 2008 přiteče ropovodem IKL  25 miliontá tuna ropy do areálu Centrálního tankoviště ropy (CTR) v Nelahozevsi.

 

   
_{Kontrola stavu ropovodu se provádí několika různými způsoby. Nad ropovodem letí dvakrát za měsíc vrtulník Robinson, na jehož palubě jsme byli.}

Každý z ropovodů je schopen nahradit ten druhý. Pro 100% pokrytí současných potřeb rafinerií v Česku stačí tedy pouze jeden z nich. IKL ale přece jen snižuje určitou závislost na zásobování z Ruska ropovodem Družba. Přírůstek kapacity mladšího ropovodu a lepší možnosti údržby po výstavbě přečerpávací stanice v Benešovicích u Stříbra je důvodem, proč jsme techniku zásobovaní ropou kontrolovali z paluby vrtulníku. Modernizace Družby a plánovaná přeložka části trasy u hnědouhelného dolu nás zavedla i nad druhý ropovod v zemi.

Největší dvouplášťové nádrže na světě jsou v Nelahozevsi

Ropovody IKL a Družba se stýkají v místě bývalé pískovny v Nelahozevsi. Obří bílé nádrže Centrálního tankoviště ropy (CTR) také skladují strategické zásoby suroviny. Na fotografiích se jeví jako nepatrné válce. Ve skutečnosti mají vnitřní části stejný průměr, jakou má fotbalové hřiště na délku (100 m).

Z nádrží se zásobují rafinerie v Kralupech, Litvínově a v případě potřeby obrácením směru suroviny také Paramo v Pardubicích. Ropa, kterou dopravce MERO ČR v tancích skladuje, je majetkem firem, které si přepravu a skladování objednaly.

 
Nádrže na CTR nemají stejnou kapacitu. Čtyři nejmenší jsou o kapacitě 50 000 m³ , šest středních pojme dvojnásobek ropy, poslední čtyři jsou největší dvouplášťové nádrže na ropu na světě o kapacitě jednoho tanku 125 000 m³ černého zlata. Každý tank má plovoucí střechu, která nejlépe zabraňuje nežádoucímu odparu ropy. Přesto se kolem line aroma benzinu a asfaltu.

Na začátku léta přibudou ještě dvě nádrže, kterými se navýší strategické zásoby ropy v České republice až na 120 dnů oproti současným požadavkům na tříměsíční zásobu. Na pravé fotografii vidíte lakování povrchu na bílo (zamezení ohřevu ropy slunečním zářením).

 
Skladovaná ropa se musí v nádržích časem obměnit. Maximální ověřená doba je 15 let, po které se nevratně mění její fyzikální a chemické vlastnosti.

Pro zajímavost uvedeme, že v Nelahozevsi se nacházejí zásoby devadesátidenní spotřeby ropy, což je zhruba 40 % strategických zásob České republiky. Zbylých 60 % je v produktech, např. benzinu, kerosinu a naftě, a nachází se ve skladech jiných společností.

 
V areálu je nenápadná administrativní budova. V ní končí nervová síť tankoviště a obou ropovodů. Operátoři přímo řídí provoz tankoviště a ropovod Družba na českém území. Na monitorech vidí dokonce i údaje o provozu ropovodu IKL, který je řízen dceřinou společností Mero Pipeline GmbH z území Německa.

Veškerá zařízení obou ropovodů včetně CTR Nelahozeves je monitorována dálkově ovládanými kamerami se záznamem. Systém obsahuje také různé druhy čidel, takže obsluha velínu ihned může vidět obraz z místa. Okamžitě může aktivovat zásah automatického hasicího systému, případně volat hasiče nebo Policii ČR. Specializovaná jednotka hasičů z blízké kralupské rafinérie je tu do devíti minut. Kamerový systém se velmi osvědčil i při technických závadách. Na videozáznamu lze dohledat, co se vlastně přihodilo, a pak není sporu o tom, kdo je za to zodpovědný.

 
O řízení provozu se stará integrovaný řídicí systém, který tvoří tři nezávislé řídicí systémy SCADA, jež spolupracují se systémem GIS (geografický informační systém). Úkolem GIS je shromažďovat a lokalizovat všechny informace o všech událostech na trase, technickém stavu potrubí a v neposlední řadě také o majitelích a uživatelích pozemků, které se nacházejí v ochranném pásmu ropovodu.

Od operátorů na místě se dovídáme, že pokud dojde k preventivní opravě ropovodu v místě zahrádkářské kolonie, musí se uživatelé smířit s tím, že plody jejich celoživotního úsilí důkladně překope bagr. V tomto případě náhrada škody asi nebude nikdy stoprocentní (i při určité velkorysosti při vyčíslení škod).

Jak se zjistí slabé místo na ropovodu

 
V potrubí se usazují parafíny z ropy. K jejich odstranění se používají čistící ježci. Je to v podstatě špunt hnaný proudem ropy, který se vkládá do potrubí v místě tomu určeném - ve vkládací komoře. Ten před sebou hrne jako buldozer usazeniny a z potrubí vyjde ve výstupní komoře. Zde se také manipuluje za velmi přísných podmínek s ropnými kaly.

 
Po pročištění se do potrubí vkládají inteligentní ježci, kteří provádějí diagnostiku potrubí. Získané údaje se vyhodnotí a zjistí-li se slabé místo potrubí, provede se pomocí lokalizace GPS výkop v místě oslabení. Potrubí se z vnějšku zesílí, aniž by se přerušila doprava suroviny.

Inteligentní ježci jsou velmi drazí a navíc musí mít spoustu certifikací. Proto se pronajímají na dobu měření od specializované firmy, která navíc dodává akreditovaný protokol.

Ropovod IKL

Označení IKL vzniklo ze slov Ingolstadt, Kralupy a Litvínov. Tvoří jej potrubí o délce 347 km a průměru 714 mm. Vede z bavorského Vohburgu do CTR v Nelahozevsi. Při jeho stavbě byla použita metoda, která zajistila odstranění drobných mikroskopických trhlin ve struktuře oceli. Princip se zdá jednoduchý - potrubí se postupně natlakuje vodou nad mez kluzu oceli.

Už v této chvíli si výzkumné a zkušební ústavy doslova brousí zuby na výřez právě tohoto potrubí, které bude zanedlouho vyjmuto z technologických důvodů po více jak deseti letech provozu. Jedná se o velmi cenná data.

 
Nasedáme do vrtulníku na heliportu CTR Nelahozeves. Z výšky sledujeme stav ropovodu. Jeho trasu prozrazují trasírky - tyče s barevným terčem nahoře a elektrodomky s armaturními šachtami, které dělí ropovod na jednotlivé, nestejně dlouhé úseky. Armatury jsou dálkově ovládány s tím, že je lze obsluhovat také ručně.

Vidíte někde ropovod? Určitě je někde pod zemí. Ani my jsme ho zpočátku neviděli. Podzemní trasa je proto na povrchu značená.

 
Pro snadnější identifikaci vám pomůžeme zvýrazněním trasírky a trasy. Trasírky slouží k vyznačení vedení ropovodu, mají svou barvu a klobouk pro sledování ze vzduchu. Na pravé fotografii patří druhá trasírka plynovodu.

 
Armaturní šachty obsahují dálkově ovládané armatury, které v případě nutnosti zastaví daný úsek ropovodu a zabrání tak extrémnímu vylití ropy při havárii. Jsou vybaveny různými čidly, které zaznamenávají veškerou činnost, od otevření šachty až po různé manipulace. Vše sleduje dispečer v CTR Nelahozevsi.

 
Proč se provádí dvakrát do měsíce inspekce vrtulníkem? Ropovod vede přes různé pozemky, na kterých majitelé nebo pronajímatelé provádí různé činnosti. Při nich mohou ohrozit potrubí. A ze shora je na to nejlépe vidět. Z hlediska prevence je to naopak nejlevnější a nejefektivnější řešení. Snadno se přijde na různé "aktivity", které by mohly ohrozit bezpečnost transportu suroviny. Raději nedomýšlíme ekologické a ekonomické škody způsobené únikem ropy.

 
Potrubí mohou narušit i kořeny stromů, proto se v zalesněných úsecích provádí pravidelné odstraňování náletů.

 
Při stavbě se přemístí vrstvy horniny, které mají jiné chemické složení, než jaké bylo původně. Proto v některých úsecích je vidět trasa potrubí podle odlišné barvy rostlin. Na snímku je zleva vidět datový kabel a ropovod IKL v porostu kvetoucí řepky olejné, obnovitelné alternativě ropy.

Na této dvojici fotografií sledujete nejstrmější stoupání ropovodu IKL

Nová čerpací stanice v Benešovicích zvýší kapacitu IKL

 
Zhruba v polovině ropovodu IKL se v těchto dnech dokončuje nová čerpací stanice, která zajistí zvýšení kapacity ropovodu IKL ze současných 10 mil. tun na 11,5 mil. tun ročně a podstatně zlepší možnosti údržby potrubí.

 
Zvýšení kapacity zajistí tři velká čerpadla poháněná motory o výkonu 1,45 MW.

 
Výstupní a vstupní komory pro ježky zefektivní a zlevní údržbu ropovodu. Ježek už nebude najednou čistit nebo diagnostikovat celou délku, ale polovinu IKL. To je výhodné i z pohledu odlišných německých a českých předpisů.

 
V těchto místech bude čerpací stanice v Benešovicích napojena na stávající potrubí ropovodu. Zde se vyříznou části potrubí, které mají velkou vědeckou cenu. Technici zjistí, jak se po letech změnily konstrukční vlastnosti použité oceli.

Základní technické údaje ropovodu IKL
Celková délka	347 km
Délka na bavorském území	178 km
Kapacita ropovodu	10 mil. tun/rok s možností rozšíření na 15 mil. tun/rok
Průměr potrubí	28" (714 mm)
Tloušťka stěn	8,8 mm - 12,5 mm
Provozní tlak	65 barů ve Vohburgu, 20 barů v Nelahozevsi
Obsah ropovodu	140.000 m 3
Rychlost proudění ropy v potrubí	0,5 - 1,1 m/s
Armaturní šachty na trase	28 v Bavorsku, 26 v České republice
Tankoviště Vohburg	200.000 m 3
Tankoviště Nelahozeves	800.000 m 3 s plánovaným rozšířením na 1.200.000 m 3

Ropovod Družba

 

Po vstupu do ČR v mokřadech v okolí řeky Moravy vede Družba nad zemí

 
Zařízení ropovodu prošlo velkou modernizací, které na povrchu vidíte jako moderní armaturní šachty s elektrodomky.

 
Poblíž hnědouhelného lomu vede Družba na povrchu výsypky. Vzhledem k rozšíření těžby bude tato část zanedlouho minulostí. Ropovod povede novou trasou.

Hnědouhelný důl, jehož rozšíření si vynutí překládku ropovodu.

 
Ropovod Družba je na samé hranici lomu.

Základní technické údaje ropovodu Družba
Celková průběžná délka trasy v ČR	357 km
Délka trasy v ČR včetně zdvojení a odboček	505 km
Přepravní kapacita	9 mil. tun ropy ročně
Obsah ropovodu	101 318 m3
Rychlost proudění ropy v potrubí	1,0 - 1,4 m/s
Průměr potrubí	528 mm

Evropská síť ropovodů