Některým objevům předchází týdny příprav, některé přijdou nečekaně. Pracovníci spolku Naše historie si během archeologického výzkumu a sběru dat pro tvorbu digitálního 3D modelu kostela svatého Jiljí v Milevsku všimli, že výklenek v třímetrové výšce není jen výklenkem, ale také vstupem do tajné chodby v síle románské zdi severní lodi kostela.
Chodbu poté prozkoumali speleologové. Měří šest metrů, svažuje se dolů a dá se v ní pohybovat pouze po čtyřech – a je interpretována jako přístupová chodba s trezorovou místností. Ta měří zhruba 2,2 x 2,5 x 1,25 metru a v době nálezu byla z větší části zanesena odpadem, který tam nashromáždili drobní hlodavci a ptáci. Mezi ním a kostrami drobných zvířat byly nalezeny i lidské ostatky. Tento nález odborníci učinili na jaře letošního roku.
 |
Během dalších průzkumných prací byla v trezorové místnosti, těsně nad podlahou z lité malty, nalezena nepřístupná dutina, která vede směrem na východ. Ta má průměr pouhých 26 x 16 centimetrů. V ní byly detekovány, zdokumentovány a následně vyzvednuty trosky dřevěné schrány, zdobené zlatem a stříbrem (zlaté a stříbrné křížky, rybičky a další geometrické ozdoby). Na masivním zlatém plechu, který původně zdobil víko schrány, je tepáním vytvořený kříž a dvě písmena „IR“. Písmena lze v daném kontextu chápat jako zkratku pro latinské – Iesus Rex, tedy Ježíš Král. Uvnitř dřevěných trosek se skrýval přibližně šest centimetrů dlouhý kus železného hřebu s tausovaným zlatým křížkem.
Z toho lze vyvodit jediné – že ti, co hřeb do dutiny ukryli, byli přesvědčeni, že jde o část jedné z pašijových relikvií, tedy relikvií přímo spojených s utrpením Ježíše Krista.
Vše tomu nasvědčuje
Pro lepší pochopení, proč odborníci k tomuto závěru došli, je potřeba trocha kontextu. Jak ozdoby, tak plech, který původně zdobil víko dřevěné schrány, byl ze zlata. Ne zlacený, ale ze zlata. Něco takového bylo ve středověku naprosto výjimečné, zlato bylo extrémně vzácné. Pokud něco mělo být zlaté, jednalo se o měď či jiný kov a jen nepatrnou vrstvičku zlata na povrchu. To, že nalezené předměty byly vyrobené ze zlata dokládá, že obklopovaly něco zcela mimořádné vzácnosti, ceny a důležitosti.
Druhou důležitou indícií je stáří dřeva. Dle dendrologického posudku lze v dřevěných troskách rozpoznat dva druhy dřeva. Dřevo dubové a dřevo modřínové. Dubové je radiokarbonovou metodou datováno do období let 260–416 našeho letopočtu, modřínové do období 1290–1394 našeho letopočtu. Což je v obou případech zajímavé.
Zbytky křížů a další relikvie, včetně hřebů, totiž našla podle historických dokumentů na vrchu Golgotě za Jeruzalémem svatá Helena v roce 326. Císař Konstantin pak nechal z nalezených křížů a hřebů odebírat menší části, které pak dával darem nejváženějším návštěvám. Pokud byly tehdy relikvie uložené do nových schránek, pak pravděpodobně byly ze dřeva odpovídajícímu stáří dřeva z trosek nalezené schrány.
Původní románský kostel svatého Jiljí byl postaven v poslední třetině dvanáctého století, do gotické podoby byl přestavěn v patnáctém století. Dutina s nálezem se nachází v původní románské části zdi a datace dřeva naznačuje, že šest až sedm století staré modřínové dřevo mohlo být trámkem, kterým tehdy dutinu ústící z trezorové místnosti utěsnili.
Na slavnostní odhalení objevu přijel do Milevska 21.12.2020 i kardinál Duka.
Samotný hřeb měří šest centimetrů, takže je jasné, že jde pouze o část původního hřebu. První analýzy prokázaly, že se jedná o odseknutou část kovaného železného hřebu, na němž je tausováním (vkládáním za studena) vytvořena značka v podobě křížku. Křížek je dle první materiálové analýzy z 21karátového zlata.
Další zkoumání má například odhalit, zda nalezené dubové dřevo není ještě starší a zda se nejedná o dřevo ze Svatého kříže. Pak by totiž šlo o nález hned dvou relikvií.
