Veřejné osvětlení bude fungovat i jako nouzová navigace, plánuje Fujitsu

  1:21aktualizováno  1:21
Tokio (Od zpravodaje Technet.cz) - O internetu věcí se hodně mluví a píše, ale na první pohled se zatím nijak dramaticky neprosadil. Proč ještě nejsou obchody plné chytrých chladniček? A kde se naopak IoT daří šířit? Na konferenci Fujitsu Forum v Tokiu poskytl Technetu.cz krátký rozhovor Alex Basin, vedoucí oddělení internetu věcí ve Fujitsu.

Alex Bazin - vedoucí IoT oddělení Fujisu | foto: Václav Nývlt, Technet.cz

Jednou ze zajímavých skupin IoT produktů jsou nositelná čidla a senzory pro profesionální sportovce, která pomáhají při tréninku a dodávají doplňková data pro rozhodčí i diváky zápasu. Jak je ale kupříkladu i na Fujitsu Fóru 2017 vidět - narážím na váš projekt s Japonskou atletickou asociací - nejen jejich roli stále častěji přebírá analýza obrazu z kamer. Znamená to, že pomalu končí „doba čidlová“?
IoT vždy byl mix dostupných technologií, takže spíše stále častěji uvidíme kombinace senzorů a zpracování obrazu. Je pravda, že kdyby někdo před patnácti lety například řekl, že autonomní vozidla budou řízena obrazem z kamer, lidé by byli hodně překvapení. V historii se totiž masivně investovalo do vývoje nové infrastruktury s vodícími pruhy (v orig. guideways, pozn. red.) pro autonomní vozidla a předpokládalo se, že podmínkou pro auta bez řidičů bude právě nová dopravní infrastruktura. Nyní naprostou většinu autonomního řízení zajistí analýza obrazu z kamer a data z Lidaru a měnit infrastrukturu není potřeba.

Nemohu nakreslit jasnou hranici, kde zmizí čidla a vše zastanou kamery, výběr použitých technologií je vždy podmíněn potřebami daného projektu a nejčastěji půjde o kombinace technologií. S nositelnou elektronikou se senzory počítáme například v projektech detekce únavy řidičů nebo bezpečnosti práce v továrnách a skladech - u té například rádi využijeme vysoké přesnosti čidel, ale nezajistíme, že si je pracovníci vždy vezmou. Analýza obrazu pak pomůže chránit i je a zároveň dohlédne na to, aby se například návštěvník nedostal do míst, které jsou určené výhradně pro pohyb robotů.

Nývlt Václav: Alex Bazin

Alex Bazin - vedoucí IoT oddělení Fujisu

IoT je „buzzword“ již několik let, ale příchod technologií na trh je mnohdy pomalejší, než výrobci naznačovali a než se očekávalo - například chytré ledničky vzbudily před lety mnoho pozornosti, ale na trhu téměř nejsou. Je to otázka ceny, chybějící standardizace platforem a komunikace, nebo něčím jiným?
Zrovna v případě chytré ledničky je to chybějící obchodní případ. Jako spotřebitel musíte vědět, proč chcete mít někde senzory a proč je chcete připojit k internetu. Pokud tohle není zřejmé, pak lze jen těžko akceptovat jejich promítnutí do ceny. Když si vezmu svůj domov, mám pěkný systém chytrého topení, funguje výborně a má pro mně naprosto jasný obchodní případ - ušetřím peníze za energie. Chci chytrou lednici? Ačkoli jsem geek a „early adopter“, tak odpovídám ne, protože vlastně nevím, co by mi tyto nové prvky reálně přinesly.

Můžete tedy uvést příklady projektů, kde má použit prvků IoT opravdu smysl? Například v České republice, když se hovoří o chytrých městech, se zpravidla skončí jen s parkovacími místy a odpadkovými koši...
Často narážíme na rozpor mezi „sexy“ příklady a hodnotnými příklady. Ty hodnotné jsou často méně atraktivní. Pokud se na IoT podíváme do průmyslové oblasti, tam lze nalézt fantastické obchodní plány a implementace IoT technologií je tam logicky mnohem rychlejší než v oblasti spotřební elektroniky.

Kupříkladu nasazením IoT systémů do továrny můžeme zvýšit její efektivitu o 25 i 30 procent, to jsou reálná čísla. Zde samozřejmě nejde jen o nasazení čidel a senzorů, ale zejména systémů, které dokáží naměřená data analyticky zpracovat a dát do vzájemných souvislostí. V tom se stále častěji uplatňují složité systémy s umělou inteligencí a schopností strojového učení.

Zajímavým příkladem je implementace IoT pro americké Ministerstvo energetiky v projektu manipulace s jaderným odpadem. Dříve to byl časově nesmírně náročný byrokratický proces, pomocí IoT trackovacích zařízení a automatizovaných kontrolních systémů se rychlost převozů zvýšila o zhruba 30 až 40 procent.

A když se vrátíme k chytrým městům?
Hodně zajímavé projekty jsou v Japonsku, například zapojení vozů tokijské taxislužby do systému Spatiowl (více info zde) - systém v reálném čase sleduje jejich pohyb, rozmístění a vytížení po městě a získaná data poskytují i zpětnou vazbu pro plánování a řízení města. Právě sběr velkého množství dat z různých městských procesů a služeb, jejich zpracování a analýza vzájemných souvislostí umožňuje vnímat město jako celek, i se zaměřit na jednotlivosti - a tím podstatně zlepšit řízení města, jak v každodennosti, tak při mimořádných událostech.

Fotogalerie

Dalším příkladem jsou systémy chytrého osvětlení, kterými lze rychle reagovat například v případě katastrofálních událostí. Pomocí světelných koridorů lze přirozeně navigovat evakuaci obyvatel nebo indikovat místa bezpečných zón. Osvětlením můžeme také reagovat na aktuální rozložení kriminality ve městě, systém může reagovat na aktuální množství lidí na různých místech, může lépe reagovat na zbývající sluneční světlo a regulovat výkon luceren na každé jedné z nich - tím lze dosáhnout vysokých úspor za energie bez snížení bezpečnosti a komfortu obyvatel.

O konektivitu prvků IoT se nyní přetahuje několik konkurenčních sítí, jmenovitě Lora, Sigfox a NB-IoT. Kterou z nich v projektech používáte nejčastěji? Budou nahrazeny 5G sítí, nebo budou koexistovat?
Trh s komunikačními sítěmi pro IoT je přeplněný, ale je předčasné odhadovat, kdo bude vítězem. Nyní žijeme v zajímavé době, kdy je trochu brzy na 5G sítě a mnoho lidí se tak s vývojem kompatibilních prvků zatím drží zpátky, než bude jasněji. V našich projektech jsme využili všechny jmenované technologie, vždy jsme vybrali tu, co nejlépe splňovala kritéria projektu. Každá má své výhody i nevýhody. Nejvíce IoT instalací je však propojeno klasicky kabelem, případně 3G mobilní sítí.

Zda tyto sítě nahradí jedna 5G síť, je otázkou toho, jak rychle budou 5G sítě skutečně spuštěny, jaké výkony v reálném světě budou nabízet a samozřejmě také cenu připojení - ta bude určitě jedním z rozhodujících kritérií.

S IoT prvky je spojeno i mnoho bezpečnostních problémů. Jak se bude zabezpečení měnit?
V případě IoT musíme řešit zejména dvě skupiny věcí. Zaprvé je potřeba ochránit zařízení proti narušení jeho funkce a jeho komunikace a zároveň možnému zneužití daného zařízení k dalšímu útoku na počítačovou sít. Zadruhé je potřeba vytvořit takovou síť, aby v ní mohly fungovat miliony různých čidel a zařízení, která ale často nebudou dobře zabezpečená, takže ten prvek bezpečnosti bude muset dodat samotná síť.

Zabezpečení prvků IoT představuje zajímavou výzvu, například z hlediska potřeby aktualizací a záplatování jejich firmwarů - po dlouhou dobu a bez obsluhy. Pokud chceme mít například v polích a lesích stovky čidel, které tam budou bez údržby fungovat pět, deset nebo třeba patnáct let, musíme vymyslet, jakým způsobem budou šířeny bezpečnostní záplaty. S WMwarem nyní například řešíme „over the air“ aktualizaci chytrých automobilů.

Ve spotřební oblasti jsem přesvědčený, že mnoho problémů vzniká proto, že zaříváme doslova explozi nových technologií, spousta nových společností chce co nejrychleji dostat své produkty do světa a zatímco myslely na hlavní funkce, bezpečnosti nebyla věnována dostatečná pozornost. S tím, jak budou tyto technologie dospívat, bude se i jejich zabezpečení dostávat do popředí zájmu. Viděli jsme to už u spousty nových technologií za poslední desetiletí: exploze - rozšiřování - dospívání - a pak teprve zabezpečení. To čeká i IoT.

 

Nejčtenější

Živého kytaristu už dnes na popové desce neuslyšíte, říká věhlasný zvukař

Allen Sides v pražském poslechovém studiu VOIX

Pracoval na skoro tisícovce alb, postavil osmnáct nahrávacích studií a jeho reprosoustavy hrají i ve studiích George...

Jednosměrná letenka na rudou planetu se odkládá. Mars One krachuje

Ilustrace základny na Marsu, jak si ji představují v organizaci Mars One...

Firma Mars One, která slibovala soukromý let na Mars už v roce 2024, zkrachovala. Plány dostat na Mars lidské obyvatele...

Tančík pro vnuka poručíka Grubera. Němci ho nasadili i proti Tálibánu

Lehké obrněné vozidlo Wiesel s 20mm kanonem

V množině bojových vozidel Bundeswehru nalezneme s trochou štěstí i malé, ale o to více zajímavé tančíky Wiesel. Do...

Poslední Hitlerovy narozeniny nestály za nic. Supertanků se nedočkal

3D model stíhače tanků Jagdpanther, přezbrojeného na kanón ráže 128 mm tak, jak...

Na podzim 1944 se třetí říše hroutí a německé zbrojovky se snaží o nemožné. Hledají recept na zázračné zbraně,...

Kapitán nedosáhl na pedály. Začátek proudové éry přinesl zvláštní nehody

B-707 N7071  Braniff

Nová technika není vždy nutně bezpečnější. Dokládá to vývoj v letectví na přelomu 50. a 60. let. Piloti se s novými...

Další z rubriky

Tam je nikdo neznal. Jak George Harrison pustil horníkům v USA hit Beatles

Kompletní vybavení studia stanice WFRX. Na stěně nápis z původní budovy ve West...

Do hornického městečka přijel jako obyčejný neznámý mladík. Doma v Británii už však po něm šílely davy. Přivezl s sebou...

Podívejte se na českou tramvaj pro Německo. Řidiči testují i polohu koštěte

Česká Škoda Transportation v Mannheimu ukázala, jak bude vypadat její nová...

Česká Škoda Transportation v Mannheimu ukázala, jak bude vypadat její nová tramvaj pro Německo. Předvedla dřevěný model...

Sbohem Bratislavo! Skončila nejstarší linka Českých aerolinií

Nádherný pohled na zem i oblohu při západu Slunce přes roztočenou šestilistou...

V pátek 11. ledna 2019 vypravily České aerolinie avizovaný poslední let na lince Praha – Bratislava – Košice a zpět. Na...

Najdete na iDNES.cz