Na budově Evropského parlamentu se srdce rozsvítí v pondělí večer. Nebude to pravda úplně poprvé: srdce na bruselském europarlamentu už krátce zazářilo. To šlo ale jen o malý test.
Slavnostní rozsvícení je naplánováno na předvečer prvního výročí úmrtí českého exprezidenta, tedy na pondělí 17. prosince 2012.
V pořadí druhé velkorozměrové neonové Srdce vizuálního umělce Jiřího Davida je stejně velké jako to první. Je tedy téměř sedmnáct metrů široké a patnáct metrů vysoké.
Díky hliníku zhublo o dva metráky na pouhých 300 kilogramů. Příkon jeho čtyř LED "neonových" trubic poklesl z původních 5 kW na pouhých 900 W (4,5 W/metr).
Srdce vzniklo pod letadly přistávajícími na Letišti Václava Havla
Srdce Václava Havla pro Brusel se rodilo ve výrobních prostorech společnosti Mareka Services v Horoměřicích u Prahy. Přímo nad továrničkou létají asi v padesátimetrové výšce letadla na pražskou Ruzyň.
Po technologické stránce byla výroba relativně snadnou záležitostí. Těžší operací bylo přesné naohýbání dlouhých hliníkových trubek podle plánu umělce.
Prvotní montáž trubek provedli zaměstnanci pomocí vázacích pásků. Toto upevnění je flexibilní a umožňuje relativně snadnou konečnou montáž. Definitivní pevnost spojů nosné konstrukce nakonec zajistily tex-šrouby (samořezné šrouby do hliníku).
Samotné srdce se skládá z osmi příhřadových segmetů. Každý z nich je tvořen čtyřmi obvodovými trubkami o průměru 50 milimetrů. Nosník vytváří trubka o průměru 20 milimetrů, která je naohýbaná do nekonečné vlnovky.
Vzájemné napojení segmentů připomíná spojení kolejnic modelářských vláčků. Do trubek o průměru 50 milimetrů jsou vloženy hliníkové spojky o průměru 45 milimetrů.
Mezi výrobou prvního a druhého Srdce uběhlo deset let. Za tu dobu se díky LED technologiím výrazně zjednodušila nejsložitější a nejchoulostivější součást, kterou je samotná neonová trubice.
LED "neon" má v podstatě jen dvě omezení - pro elektrické napojení následující "světelné hadice" se musí dělit pouze ve vyznačeném místě. Druhým zádrhelem je maximální délka jedné světelné trubice, která činí 200 metrů.
Před odjezdem do Bruselu se v Horoměřicích ještě testovala horizontální montáž. Plán předpokládal nepřesnosti při zakružování trubek s tím, že problém na místě (tedy v Bruselu) pomůže vyřešit jejich zkrácení a doformování.
Zkouška pak předpokládané nepřesnosti potvrdila. Pracovníci museli většinu trubek zkracovat tak, aby dostaly požadovaný tvar.
Nakonec ještě vázacími pásky připevnili vnější světelnou linku o délce 53 metrů. (ostatní budou dlouhé od 48 do 51 metrů).
