Za krátkou dobu provozu na kolejích regionálních tratí v Česku (první sériový kus byl předán ČD 5. 5. 2006) získala souprava Regionova, oficiálně jednotka 814, nejednu přezdívku. Namátkou některé z nich: Agropendolino, Agroelefant, Hypernova, Hyperbouda, Regiošuk, Slovácké pendolino, Regína, Duo, Trio, Kanárek... Dá se konstatovat, že regionální přezdívky soupravě spíše lichotí.
Přitom byla Regionova první soupravou ČD, která měla mít od počátku vedle nic neříkajícího oficiálního označení číslem také jméno. Původním cílem bylo totiž eliminování (nelichotivých) přezdívek.
Z Kladna do Prahy jezdí i Píďalka
Snad nejkouzelnější přezdívku má souprava složená ze tří jednotek. Říká se jí Píďalka. Pomocí kabelů UIC se spojí dvě dvouvozové a jedna třívozová jednotka.
Základ Píďalky - souprava dvou dvouvozových jednotek řízená jedním strojvedoucím
Jeden člověk pak ze svého stanoviště strojvedoucího řídí sedm vozů (2+2+3). Častěji se k soupravě dvou dvouvozových jednotek připojí ještě třívozová souprava, kterou řídí druhý strojvedoucí.
Po společné jízdě se pak třívozová Regionova odpojí a jezdí dál se svým fírou samostatně.
Jak Kanárek vznikl
Motorová jednotka 814 Regionova je kompromis. Vznikla přestavbou zastaralých motorových vozů 810 a přípojných vozů 010. To jsou klasické "motoráky", které nejčastěji potkáte například kolem Sázavy.
Výsledkem přestavby, která proběhla ve firmě Pars nova a.s. (člen skupiny Škoda), je moderní souprava s nižšími provozními náklady než u původních vozů.
Zachováním téměř kompletního podvozku bohužel zdědila Regionova vysokou hlučnost.
Červené jsou původní motoráčky, kanárkově žluté pak vozy nové Regionovy.
Přestavbou vznikne průchozí dvou nebo třívozová souprava (duo nebo trio), která na jedné straně nabízí pohodlný a prostorný interiér pro cestující s neméně prostornou, vakuovou toaletou, která je uzpůsobena i pro invalidy.
Dalším plusem modernizace je informační systém, který umožňuje výměnu cestujících i v zastávkách na znamení. O tepelnou pohodu uvnitř vozu v horkých dnech se starají dvojitá determální skla oken. Původní výklopná okna jsou nahrazena polospouštěcími. Takové řešení je v horku pochopitelně příjemnější.
Na druhé straně zůstaly zachovány standardy původních vozů, např. špatně odhlučněný oddíl pro cestující či chybějící klimatizace (ta je pouze na stanovištích strojvedoucího).
Na základě praktických zkušeností s jednotkami CityElefant je chybějící klimatizace spíše výhodou. Ve voze to většinou nezapáchá (provozovatel CityElefantů nejspíš šetří na předepsané dezinfekci) a ani v něm v létě nemrzne.
Jak se rodí Regionova
Původní vozy se odstrojí na nosný skelet se střechou. Odřežou se i čela. Zachová se také část podvozku včetně dvojkolí.
Po odstranění čel vozu následují opravy poškozených částí, úpravy spojené s modernizací, opískování. Poté se provedou antikorozní úpravy, montáž podlah, bočních stěn, nástřiky odhlučňovacích materiálů atd.
Provádí se tepelná a hluková izolace vozu
Přimontují se laminátová čela.
Čela soupravy od externího dodavatele zajistí více prostoru i bezpečí pro strojvedoucího. Za tímto čelem je po modernizaci speciální konstrukce, která mnohonásobně (sedmkrát) zvýší pevnost čela oproti původnímu vozu.
Současně probíhá montáž stanoviště strojvedoucího
Další operací je kompletace interiéru, např. montáž sedadel, odpadkových košů
Průchozí čelo je připraveno pro montáž přechodového měchu a můstku
Prostor vozu 814 před montáží rámu pomocných pohonů. Na snímku dominuje vzduchojem a izolované výfukové potrubí.
Téměř hotové čelo - chybí nárazníky a čelní maska
Sedadla jsou po montáži chráněna před znečištěním
Chloubou Regionovy je nízkopodlažní část s buňkou vakuového WC s přístupem pro invalidy.
Nízkopodlažní část Regionovy s prostorným bezbariérovým WC s vakuovým odsáváním. Nástupní prostor slouží k přepravě invalidních vozíků i rozměrných zavazadel včetně jízdních kol či lyží.
Jak se řídí třívozová Regionova - Píďalka
Redakce se zúčastnila jízdy třívozovou Regionovou z Masarykova nádraží v Praze do Kladna. Projeli jsme tedy část legendární Buštěhradské dráhy, která byla zestátněna až v roce 1923. Předchůdcem této trati byla historicky druhá veřejná železnice v Evropě.
V přistavené soupravě nejprve strojvedoucí provede vizuální kontrolu stroje. Poté usedne a nastartuje motor.
Následuje nastavení informačního sytému. Na dotykovém displeji stačí zadat číslo vlaku.
Informační systém automaticky nastaví jízdní řád vlaku, tak aby ho viděli všichni cestující.
Strojvedoucí nastaví maximální povolenou rychlost pro výjezd z Masarykova nádraží. Na novém záznamovém rychloměru ji znázorňuje žlutá značka u čísla 30.
Ještě si připraví papírový jízdní řád. Pult je uzpůsoben pro použití sešitového jízdního řádu.
Jízda i brzda vozu je řízena hlavním kontrolérem.
V čase určeném jízdním řádem zavře strojvůdce dveře. Souprava se rozjede. Předtím nastavil (podle svých zkušeností) procentuální výkon motoru, který bude zapotřebí.
Vyjíždíme z Masaryčky
Míříme na Negreliho viadukt (Proč ten most mezi domy v Karlíně? - Odpověď přišla v roce 2002).
Zastávka ve stanici Praha Bubny, po signálu volno pokračujeme, projedeme 104 metrů dlouhý Dejvický tunel a dojedeme do stanice Praha Dejvice.
V Dejvicích nás čeká trpasličí návěstidlo. Semafor (odborníci odpustí) normální velikosti se sem prostě nevešel.
Třívozová Regionova je zde jediný provozovaný stroj, který do velkého stoupání (26 promile)do stanice Veleslavín dosáhne povolené maximální rychlosti 70 km/h.
Veleslavín je první stanicí, kde dosud vypravuje vlaky výpravčí
Cestou do Kladna potkáváme ještě mnoho technických lahůdek, o nichž napíšeme někdy příště
Co ukrývají kryty
Pod největším z trojice krytů v podlaze vozu je přístup k novému spalovacímu motoru splňujícímu současné emisní limity
Hnací agregát - dieselový motor Tedom TD 242 RH TA 25 o max. výkonu 242 kW při 1 950 ot./min.
Kompresor - zdroj stlačeného vzduchu pro celou motorovou jednotku
Pohled do centrálního rozvaděče. Mikrofon průvodčího je ukryt v této rozvodné skříni. Vpravo dole je řídicí jednotka elektronického protismyku. Kdyby se jednalo o automobil, mluvili bychom o ABS.
Důkladně tepelně izolované výfukové potrubí vede pod nádrží paliva, Na záběru vidíte, že potrubí je navíc odstíněno plechovou clonou. Nebezpečí požáru tedy opravdu nehrozí.
Elektronika čtyřstupňové hydromechanické převodovky Voith Diwa 864.3E (uprostřed) a jeden ze čtyř počítačů distribuovaného řídicího systému Lokel (vpravo).
Přístrojový vzduchojem – zásoba vzduchu pro pneumatické přístroje na vozidle (houkačky, dveře, WC a další)
Akumulátory – vlevo startovací a vpravo akumulátor spotřeby vozu
