Žně na Moravě se před 100 lety protáhly až do svatého Václava

Na konci září 1925 ještě na Moravě i v Čechách dozrával oves a jarní žito. Lidové noviny si všímaly, že zemědělci stále sklízejí, a připadalo jim zvláštní psát o žních tak pozdě. Vysvětlení však bylo prosté – nešlo o nepřízeň počasí, nýbrž o pozdní setí.

Před 100 lety

Sledovat další díly na iDNES.tv

Podle Lidových novin z 27. září 1925 bylo v okolí Rokytna, Fryšavy a Tří Studní ještě čtvrtina ovesných polí nepokosena. Některé lány se musely sekat méně zralé, jiné zemědělci nechávali stát v panácích.

Přesto noviny hodnotily kvalitu úrody jako dobrou. Podobná situace panovala i v Beskydech a na některých místech v Čechách.

Vrchol kariéry? Masaryk jmenoval Háchu do čela Nejvyššího správního soudu

Vedle ovsa zůstávalo na polích také jarní žito. Nepokosených lánů už bylo málo, ale panákovaného obilí se našlo dost. Přesto byla sklizeň obilí i přes zpoždění hodnocena jako úspěšná. Noviny připomněly, že „nebýt václavských časů“, tedy pěkného počasí kolem svátku svatého Václava, mohly by žně trvat až do posvícení.

Na rozdíl od dnešní mechanizace se před 100 lety prakticky vše sklízelo ručně – od sekání až po vázání snopů. Přestože žně roku 1925 byly výrazně opožděné, žádné zprávy o nedostatku potravin nebo hrozícím hladu se neobjevily. Úroda tak nakonec lidem vystačila.