Před 100 lety
Sledovat další díly na iDNES.tvJak píší Lidové noviny v listopadu 1924, šlo především o úředničinu, která ale nakonec k cíli vedla.
„Dnes dopoledne zaslal vládní rada Richter předsednictvu všech politických stran v Plzni oběžník, v němž strany vyzývá, aby nejdéle do osmi dnů jmenovaly své zástupce pro okresní správní komisi, jež bude řídit osud Velké Plzně. Ministerstvo vnitra hodlá rozpustiti obecní zastupitelstva Plzně, Doudlevců, Škvrňan, Doubravky a Lobzů, neboť obce budou sloučeny v jednu místní obec pod jménem Plzeň. V oběžníku se praví, že v okresní správní komisi bude zasedat 26 československých sociálních demokratů, 15 československých socialistů, 13 národních demokratů, 2 lidovci a po jednom zástupci vyšlou do tohoto šedesátičlenného sboru strany Republikánská, Německá sociálně demokratická a Německá demokraticko svobodomyslná.“
„Kromě toho z uvedeného sboru bude zřízena užší správní komise, jež obstarávati bude záležitosti, které podle platného zřízení obecního přísluší obecní radě. Dále se v úředním oběžníku žádá, aby strany jmenovaly kromě členů též náhradníky. Předsedou okresní správní komise bude asi dosavadní starosta města Plzně, sociálně demokratický poslanec Pik, prvním náměstkem československý socialista Berkovec a druhým náměstkem národní demokrat doktor Mandl, advokát a bývalý starosta plzeňský.“
Velká Plzeň nakonec opravdu vznikla, a to ještě v roce 1924. Plzeň se přestala dělit na Vnitřní město, Pražské předměstí, Říšské předměstí a Saské předměstí. Nově tedy pohltila obce Doubravka, Doudlevce, Lobzy a Skvrňany. Počet obyvatel západočeské metropole před 100 lety poprvé překročil hodnotu 100 tisíc.
