Před 100 lety
Sledovat další díly na iDNES.tvOsudný večer se v tunelu, jenž měl po dokončení měřit 2 423 metrů a stát se na čas nejdelším tunelem v republice, pracovalo s výbušninami. Přibližně 900 kroků od vstupu bylo ve štolovém skladišti uloženo 125 kilogramů dynamitu určeného pro noční směnu.
Dobové Lidové noviny k tomu uvedly: „Příčina výbuchu není dosud přesně vyšetřena, avšak podle udání očitých svědků dělníků pracujících v tunelu došlo k výbuchu asi takto: dělníci František Gastek a Josef Jatý stáli v tunelu u skladiště dynamitu, když ostatní dělníci po odstřelu opouštěli tunel.“
„František Gastek zkoušel rozbušky, které asi při vlhkém počasí selhávaly. Tyto zkoušky prováděl František Gastek a přihlížel jim Josef Jatý. Oba stáli blízko dynamitu určeného pro noční směnu. Asi jiskra ze zapálené kapsle odskočila k dynamitu a způsobila výbuch, jímž byli František Gastek a Josef Jatý usmrceni, jejich těla byla na kousky roztrhána. Alois Pult, který stál ve chvíli exploze asi 50 metrů od dynamitu, byl zadušen plyny, vzniknuvšími po výbuchu dynamitu.“
Tragédie na železnici. Jakých bylo sedm největších vlakových neštěstí |
Následné záchranné práce v tunelu u Myjavy komplikoval sesuv horniny v délce asi 120 metrů, přesto se s nimi začalo téměř okamžitě a ani to nebylo bez rizika. Lidové noviny pokračují: „Dělníci František Pinner a Pavel Šoriš upadli v bezvědomí nadýchavše se plynů. Mrtvola dělníka Aloise Pulta byla v noci dopravena na katolický hřbitov na Myjavě.“
„Dnes ráno byly části těl Josefa Jatého a Františka Gasteka posbírány z trosek a navečer převezeny do márnice myjavského hřbitova. Po Františku Gastekovi zůstávají čtyři nezaopatřené děti a žena, Josef Jatý zanechává po sobě ženu. Alois Pult byl ještě svobodný.“
Trať spojující Moravu se Slovenskem se podařilo v náročném horském terénu dokončit a otevřít 1. září 1929. Tragédie z února 1926 připomíná, že za technickým pokrokem a budováním infrastruktury stáli konkrétní lidé – a někdy i jejich oběti.
