Československá armáda proto vyhlásila na začátku března 1919 na celém Slovensku obranný stav „k zamezení jakýchkoliv nepokojů a k zabezpečení státu“, jak se psalo v prohlášení, které otiskly také Lidové noviny.
V důsledku toho se na Slovensku až do odvolání „mohla lidová shromáždění mající politický ráz nebo demonstrativní průvody pořádati jen tehdy, oznámí-li se županu týden napřed s označením programu a místa.“
Z nařízení ministra s plnou mocí pro správu Slovenska bylo 7. března 1919 vyhlášeno, že se bude konat na Slovensku „sčítání lidu, při kterém se zjistí jméno a příjmení nynější a před pomaďarštěním, věk, národnost, správné názvy obcí v jazyku slovenském a doba, kdy byla maďarština zavedena do úřadů, škol a církví“.
V důsledku toho se původní maďarské nápisy, cedule a úřední názvy změnily na slovenské. I to vyvolalo značný odpor maďarského etnika a napjatá situace na Slovensku trvala i v následujících měsících.
