Před 100 lety
Sledovat další díly na iDNES.tvDne 10. května 1924 obsadili povstalci městečko Nelkan a vyhlásili nezávislou Tunguskou republiku, která se rozprostírala na území větším než dnešní Česko. Povstání bylo reakcí na krutost a bezohlednost místních sovětských úřadů, které vyžadovaly odevzdávání majetku, zejména sobů a kožešin, pod hrozbou násilí. Navíc byla místním obyvatelům vnucována ruština, kterou často neovládali.
Tunguská republika měla vlastní trikolóru: bílá symbolizovala sibiřský sníh, zelená tajgu a černá rodnou zem. Přestože republika existovala jen krátce, zůstává symbolem odporu domorodých národů proti útlaku a jejich touhy po sebeurčení. Po roce bojů a neúspěšných pokusů o vyjednávání složili povstalci 9. května 1925 zbraně. Mnozí z nich byli amnestováni, ale vůdci povstání, včetně Michaila Artěmjeva, byli později zatčeni a popraveni.
Povstání Jakutů a Evenků připomíná, že i v odlehlých částech Sibiře existovala touha po svobodě a odpor proti útlaku. Tunguská republika zůstává důležitou, byť často opomíjenou kapitolou v dějinách odporu proti sovětské moci.
Ačkoliv Tunguská republika zanikla už po roce, její jméno dnes nese zvláštní ozvěnu. Už o šestnáct let dříve, v roce 1908, se totiž v jiné části Sibiře, i když se stejným názvem a s podobným etnickým složením – u řeky Podkamenná Tunguska v Krasnojarském kraji – odehrála největší známá explozivní událost způsobená vesmírným tělesem v moderní historii.
Tunguzský meteorit tehdy vybuchl ve výšce několika kilometrů nad tajgou a srovnal se zemí území o rozloze přes dvě tisícovky čtverečních kilometrů.
Ačkoliv od pozdějších povstalců dělilo místo výbuchu přes patnáct set kilometrů, název „Tunguský“/„Tunguzský“ se stal symbolem drsné a nepoddajné krajiny, kde se přírodní i lidské síly vymykají kontrole.
