Bestiální vraždy „sekerníka z New Orleans“ zůstávají dodnes neobjasněny

  • 2
Psal se 19. březen 1919 a i v té nejzapadlejší uličce amerického New Orleans byl slyšet jazz. Ne snad že by byl každý obyvatel největšího města Louisiany milovníkem této hudby. V novinách však o týden dříve vyšel vzkaz sériového vraha zvaného „sekerník z New Orleans“, ve kterém varoval před dalším násilím. Tvrdil, že bude znovu zabíjet, ale nevstoupí do budovy, kde bude hrát jazzová hudba, kterou prý miluje.

A tak se 19. března 1919 zaplnily všechny taneční sály v New Orleans k prasknutí. Byly to žně pro jazzové profesionály i amatéry. Ceny za jejich vystoupení se vyšplhaly závratně vysoko. Bohatí lidé si je najali na soukromé večírky, z bytů zněly gramofony, lidé zpívali do rána na ulicích, málokdo tu noc usnul. A vyplatilo se – k žádné vraždě nakonec nedošlo.

První krvavá vražda sekerou

Sériový vrah strašil občany New Orleans od 23. května 1918. Tehdy usmrtil manželský pár Catherine a Josepha Maggiovy. Násilím vnikl do jejich bytu a zavraždil je brutálním způsobem sekerou a břitvou. Nedaleko místa činu se později našel na domě křídou psaný nápis: „Paní Maggiová dopadne stejně jako paní Toneyová.“ To byla podle všeho narážka na podobný krvavý útok sekerou z roku 1911.

Kriminalisté nejprve předpokládali, že šlo o čin místní mafie, která chtěla odstranit neposlušnou rodinu. To ale vyloučili o měsíc později, kdy „bestie“ udeřila znovu. Zabiják napadl obchodníka Louise Besumera a jeho přítelkyni. Muž sice útok sekerou přežil, ale žena na následky rozsáhlých zranění zemřela.

5. srpna 1918 napadl „sekerník“ těhotnou Annu Schneiderovou. Její muž, který se večer vracel z práce, naštěstí vraha vyrušil a Anna útok přežila. Dva dny po tragédii se jí narodila zdravá holčička. Tehdy policie oznámila, že mezi těmito třemi útoky existuje spojitost. V průběhu vyšetřování sice policisté obvinili hned několik osob, ale všichni podezřelí byli kvůli nedostatku důkazů propuštěni.

Otřesná vražda dvouleté Mary

Další obětí se stal 10. srpna 1918 Joseph Romano. Muže se sekerou během vraždy vyrušily Romanovy neteře a útočník z místa činu utekl. Starší muž však na následky zranění o dva dny později zemřel v nemocnici.

„Sekerník“ se poté na několik měsíců odmlčel. Zaútočil až 10. března 1919, kdy zavraždil dvouletou Mary Cortimigliovou a vážně zranil její rodiče Charlese a Rosie. Rosie později vypověděla, že čin spáchal syn muže, který vážně zraněné rodiče objevil a zavolal pomoc.

Iorlando Jordano a jeho syn Frank byli okamžitě zatčeni a odsouzeni za vraždu a ublížení na zdraví. Frank k trestu smrti a jeho otec k doživotnímu vězení. Rosie však o rok později svou původní výpověď stáhla a policie oba muže propustila na svobodu.

Dopis údajného sériového vraha a jazzová noc

Vražda malé Mary vyvolala mezi obyvateli New Orleans paniku. Tu navíc přiživil i výhrůžný dopis od údajného „sekerníka“, který obdržely místní noviny. „Nejsem lidská bytost, ale duch a démon z nejhoršího pekla,“ psalo se v dopisu, jehož věrohodnost se dodnes nepodařilo potvrdit, ani vyvrátit.

„Nezanechám jinou stopu než krvavou sekeru, poskvrněnou mozky těch, které jsem poslal na smrt,“ psal dále údajný sériový vrah s odkazem na to, že na každém místě činu zanechal vražednou zbraň. „Mohl bych zabít tisíce nejvýznamnějších občanů, jsem v kontaktu s Andělem smrti. Příští úterý patnáct minut po půlnoci budu procházet městem a ušetřím každého, z jehož domu se bude ozývat jazzová hudba. V opačném případě znovu použiju svou sekeru.“

V noci 19. března 1919 se téměř z každé budovy v New Orleans linula jazzová hudba. Celé město mělo strach. A „sekerník“ nikoho nezavraždil. Další noc hrůzy nastala až o pět měsíců později.

10. srpna 1919 napadl vrah Steva Bocu. Místní podnikatel přežil, ale s trvalými následky. Stejně jako 3. září devatenáctiletá Sarah Laumanová. K poslednímu útoku došlo 27. října, kdy „sekerník“ zavraždil Mika Pepitona.

Zabila vdova „sekerníka z New Orleans“?

Některé zdroje uvádějí, že vdova po Miku Pepitonovi spatřila vrahovu tvář. Údajně se rozhodla vzít spravedlnost do svých rukou a začala „sekerníka“ hledat. V prosinci 1920 měla v Los Angeles zastřelit Josepha Momfreho, kterého za sériového vraha považovala. Podle jiných zdrojů však nešlo o vdovu po Miku Pepitonovi, ale o Esther Albanovou.

Kriminalisté dodnes nevědí, zda byl Joseph Momfre skutečným „sekerníkem z New Orleans“. Každopádně po 27. říjnu 1919 s ním už žádná vražda nebyla oficiálně spojována. „Louisianská bestie“ se stala předlohou pro řadu románů a povídek. V poslední době se „sekerník“ objevil i ve známém seriálu American Horror Story, v němž si záhadnou postavu zahrál Danny Huston.