Před 100 lety
Sledovat další díly na iDNES.tv„Člověk musí mít velké štěstí, aby byl zvolen prezidentem USA. Buď ho má, nebo ne.“ Tuto myšlenku vyslovil před rozhodujícími primárkami v Kalifornii v roce 1968 Robert Kennedy a v dobře rozjeté nominační kampani si myslel, že ho má.
Kdyby ho měl opravdu, nepotkal by o dva týdny později v kuchyni kalifornského hotelu svého vraha Sirhana Sirhana a možná by se stal americkým prezidentem. Zemřel na následky atentátu 6. června 1968 v pouhých 42 letech.
Prezidentská kampaň Roberta Kennedyho ve Filadelfii (2. dubna 1968)
Bobby Kennedy byl sedmým dítětem v rodině Josepha a Rose Kennedyových. Jako syn multimilionáře a diplomata byl k úspěchu předurčen. Už během bakalářských studií politologie na Harvardově univerzitě byl jedním z lídrů školního fotbalového týmu, titul právníka na Virgínské univerzitě zase ozdobil úspěšným vedením bratrovy kampaně do Senátu.
Pracoval i pro lovce komunistů
Další jeho kariéra už byla spojena jen s politikou. Bobby Kennedy nejprve pracoval v týmu neblaze proslulého „lovce levičáků“ Joea McCarthyho, později pak šéfoval výboru, který vyšetřoval nelegální praktiky okolo odborového hnutí, jež bývají spojovány se jménem Jimmyho Hoffy. Do opravdového výtahu k moci ale Bobbyho posadil až starší bratr.
Tomu úspěšně vedl kampaň a v jeho administrativě zastával pozici ministra spravedlnosti a především hlavního rádce. Pár kritiků poukazovalo na koncentraci moci, kterou Kennedyové vládli, a Bobby byl také napadán za údajné zneužívání bezpečnostních složek pro destabilizaci protivníků a krytí problémů klanu. Než Lee Harvey Oswald spáchal atentát na JFK, byla ale Robertova pozice velmi pevná.
Po nástupu prezidenta Lyndona Johnsona Bobby z Bílého domu záhy odešel a byl zvolen senátorem za stát New York. Nepodlehl tak naléhání některých spolustraníků, aby šel hned do boje s Johnsonem o stranickou nominaci do prezidentských voleb a rozhodl se počkat.
CIA měla spojení s Kennedyho vrahem. Její agent dokonce vyšetřoval sám sebe |
Jeho chvíle přišla poté, co v prvních primárkách v roce 1968 v New Hampshire podceňovaný senátor Eugen MacCarthy, který používal kennedyovskou rétoriku, jen o málo zaostal za favorizovaným prezidentem Johnsonem. Kennedy se poté vrhl do boje, a to velmi úspěšného.
Přestože pocházel z milionářské rodiny, vytvořil si širokou základnu přívrženců hlavně mezi mladými lidmi, intelektuály, bílými dělníky a černochy. V kampani hovořil především o prosazování občanských práv, o chudých, o rovnosti pro černochy a také o ukončení vietnamské války. Přestože byl „jen“ politik, zástupy jeho příznivců ho oslavovaly jako rockovou hvězdu.
Věta o letadlech pro Izrael
Definitivní verdikt v demokratických primárkách měl padnout v Kalifornii, což je stát, který dodává nejvyšší počet volitelů. Právě v boji o tento stát pronesl v televizní debatě Bobby Kennedy zřejmě osudovou větu: „USA by měla dodat letadla Izraeli“.
Právě na jejím základě si jej údajně vybral jako oběť svého útoku frustrovaný Palestinec Sirhan Bišara Sirhan, který po z arabského pohledu prohrané tzv. šestidenní válce z roku 1967 hledal, na kterém příteli Izraele by se pomstil.
USA odtajnily poslední spisy k vraždě Kennedyho. Doteď víří konspirační teorie |
„Pojďme na můj pokoj,“ řekl Bobby svým blízkým v hotelu Ambassador v Los Angeles 5. června 1968, chvíli poté, co se dozvěděl, že stěžejní kalifornské primárky vyhrál se ziskem 46 procent hlasů. „Nepůjdeme přes chodbu, ale přes kuchyni, nebude tam tolik lidí a budeme tam rychleji.“
V kuchyni čekal s pistolí v ruce Sirhan Sirhan, který na Kennedyho několikrát vystřelil z revolveru. Zraněný Kennedy padl k zemi, ještě se stačil zeptal, zda jsou všichni v pořádku a poté upadl do bezvědomí. V nemocnici byl operován, jedna z kulek však poškodila mozek. Krátce po půlnoci 6. června 1968 pak neurochirurgové konstatovali Kennedyho smrt.
Po smrti Roberta Kennedyho byl do prezidentských voleb 1968 za Demokratickou stranu nominován Hubert Humphrey, který pak ve volbách prohrál s republikánem Richardem Nixonem.
