Špatné počasí před sto lety málem zhatilo první let z Ameriky do Evropy

  0:05aktualizováno  0:05
Majitel britského deníku Daily Mail lord Northcliffe vypsal už v roce 1913 cenu pro pilota, který bez mezipřistání přeletí z amerického kontinentu na britské ostrovy. Zakrátko ale přišla první světová válka a na podobné rekordní pokusy nebylo ani pomyšlení – na druhou stranu ale za ty čtyři roky výrazně pokročila letecká technika.

Před 100 lety, 14. června 1919, konečně odstartoval z Newfoundlandu aeroplán, který o 16 hodin později přistál v Irsku. Na palubě dvoumotorového dvouplošníku Vickers Vimy, který na cestu vybavili hlavně přídavnými nádržemi, tehdy z Ameriky do Evropy přeletěli pilot John Alcock a jeho navigátor Arthur Whitten Brown. Oba byli zkušení váleční letci a není divu, že si pro svůj rekordní pokus vybrali vojenské letadlo. 

Tento bombardér v továrny Vickers poprvé vzlétl už v listopadu 1917. Do války sice již nezasáhl, ve službách britského Královského letectva ale vydrželo několik z nich až do konce 30. let.

Rozložený stroj s rozpětím křídel téměř 21 metrů museli nejprve na palubě lodi dopravit přes oceán a na místě jej s pomocí místních techniků opět sestavili. Za bod startu zvolili Alcock s Brownem letiště nedaleko města St. John’s na samém východním okraji kanadského ostrova Newfoundland, který byl v té době ještě britskou kolonií. Zatažená obloha tehdy nevěstila nic dobrého, meteorologové ale slibovali zlepšení počasí, a tak se nakonec oba letci rozhodli ke startu.

Letoun, přetížený zásobou paliva, se dal pomalu do pohybu 20 minut před druhou hodinou odpolední. Oba motory o společném výkonu 720 koní sice běžely na plný výkon, Vickers Vimy ale nabíral potřebnou rychlost jen pomalu. „Blížil se konce dráhy a s ním i temný borový háj. 

Řev motorů se odrážel od okolních kopců a na poslední chvíli se Alcockovi podařilo odlepit stroj od země. Špičky stromů jsem minuli o pár centimetrů,“ popsal později navigátor napínavé okamžiky při startu.

Po něm nabralo letadlo východní kurz a s větrem v zádech se pomalu – maximální rychlost běžného Vickersu Vimy byla kolem 160 kilometrů za hodinu – vydal na cestu dlouhou přes 3 000 kilometrů. Zpočátku se zdálo, že překonání Atlantického oceánu bude pro oba muže na palubě jen dalším z tisícovky společných letů. Proměnlivé počasí nad severním Atlantikem se ale ukázalo být tvrdým protivníkem. Nejprve přišla hustá mlha, přes kterou nebylo vidět ani na špičky vrtulí.

Už po několika hodinách se na letadle vybily baterie, které dodávaly proud pro vyhřívání leteckých obleků. Vymrzlý Brown musel pětkrát vylézt na křídlo a nožem oškrábat z vodicích lanek námrazu, která bránila Alcockovi letoun ovládat. 

Podobný servisní zásah si vyžádaly i vzduchové filtry, ucpané sněhem. Jednoduché to ostatně neměl ani s navigací, v jednu chvíli musel stroj stoupat do téměř tří kilometrů, aby Brown viděl na hvězdy, pomocí nichž určil polohu.

Boj s počasím neskončil ani ke konci letu, z hustého deště se dokonce stalo krupobití a kvůli námraze se letadlu dokonce opět zaseklo směrové kormidlo. Alcock ale mohl ovládat alespoň výškovku a protože podle všeho měli správný kurz, tak po rozbřesku zamířil k zemi do teplejšího vzduchu a tiše doufal, že led včas roztaje. 

„Rozpouští se! Led se rozpouští,“ ohlásil konečně Brown ve zhruba tisíci metrech. Pilot poté klesl ještě níže a zakrátko se objevilo irské pobřeží.

Byli jen trochu jižněji než předpokládal plán, místo Galwaye se před posádkou Vickersu Vimy rozkládalo městečko Clifden, to ale na výsledku letu nic nezměnilo. Alcock začal hledat místo k přistání a tehdy mu ještě jednou pořádně přálo štěstí. To, o čem se domníval, že je zelená louka, byla ve skutečnosti bažina. Podvozek v ní vyryl krátkou hlubokou brázdu a letoun zabořil nos do bahna. Alcock i Brown však vyvázli bez zranění a po cestě trvající 16 hodin a 27 minut si užili zaslouženého obdivu.

Autoři: ,

Před 100 lety v jiný den

14
červen
1919

Nejzajímavější

Lidovky.cz

Nejčtenější

Na Měsíci je život. Pochází ze Země, zanesla jej tam izraelská havárie

Na Měsíci je nyní tisíce želvušek (Milnesium tardigradum), které přežijí...

Člověk na Měsíc nevkročil od roku 1972. Přesto lze říci, že na něm je pozemský život. Izraelská sonda Berešit totiž na...

Co zabilo turisty v Tatrách? Výboj, který urazí miliony metrů za sekundu

Ilustrační snímek

Pět lidí zemřelo a tři desítky jsou zraněny. To vše dokázal způsobit „jen obyčejný“ blesk. Změny, které jsou potřeba...

Na prahu objevu. Hledali středověký příkop, narazili na neznámé podzemí

Nejen na svatého Jiří vylézají hadi a štíři. Na snímku odhalený průhled do...

Mohla to být jen zavezená díra nebo bezcenné zbytky pobořeného zdiva. Na místě georadarem nalezené anomálie se však...

„Opravdu všichni přežili?“ Pilot bez motorů zázračně přistál v kukuřici

Let SV R178 společnosti Ural Airlines po úspěšném nouzovém přistání v...

„Zázrak nad Ramenskoje“, tak ruský tisk překřtil leteckou nehodu z 15 srpna 2019, která se odehrála nedaleko Moskvy....

První test v ČR: Sennheiser Ambeo je soundbar z kategorie zázraků

Sennheiser Ambeo

Třináct reproduktorů, třináct zesilovačů, roky vývoje algoritmů a obvodů pro zpracování prostorového zvuku, reprodukce...

Další z rubriky

První československé letadlo Bohemia B-5 se stěhovalo z Plzně do Prahy

První československé letadlo Bohemia B-5

10. srpna roku 1919 přelétlo definitivně první letadlo vyrobené v novém Československu, Bohemia B-5, z domovského...

Dudák z pohádky rozdával radost dětem, sám skončil život sebevraždou

Rozdával radost dětem, ale sám skončil život sebevraždou

Josef Pehr byl dlouholetým členem Národního divadla. Herec, režisér, loutkař, loutkoherec a divadelní pedagog se...

Vrací se legionáři a žení se důstojník domobrany, psaly Lidové noviny

Vrací se legionáři a žení se důstojník domobrany: stoleté lidovky

10. srpna 1919 se neodehrála žádná zásadní světová ani československá událost. Přesto bylo v novinách o čem psát a...

Najdete na iDNES.cz