Před 100 lety
Sledovat další díly na iDNES.tvŘeditelství státních drah Praha-jih muselo před 100 lety zastavit provoz na trati z Masarykova nádraží na Kolín. Jak tehdy uvedly Lidové noviny, důvod byl nečekaný: „Sesula se severní část vrchu Vítkova nad Karlínem a znemožnila průjezd vlaků.“
Podrobnější popis přinesly Národní listy. Podle nich došlo k pohybu svahu „v délce několika desítek metrů“ na severní straně vrchu nad tratí Praha–Kolín, nedaleko ústí tunelu bývalé Severní dráhy. Situace se vyhrotila večer, kdy „podpůrná zeď neodolala tlaku několika tisíců kubíků půdy“ a masa zeminy se dala do pohybu.
Sesuv měl dramatický průběh. Půda se začala sunout dolů a „zavalila do vzdálenosti pěti metrů trať, strhujíc s sebou stromy“. Právě v těchto místech totiž začínal Žižkovský sad, takže spolu se zeminou mizely i porosty na svahu. Nad tratí se navíc vytvořila „proláklina v délce asi 20 metrů a celý blok násypu se proměnil v mohutnou mísu“, která se dál pomalu sesouvala po rozmoklé spodní vrstvě.
Dobový tisk upozorňoval, že podobné případy nejsou na Vítkově zcela výjimečné. Příčina se opakovaně přičítala vlhkému počasí – vrstva prsti na skalnatém podkladu se při deštích uvolňovala a ztrácela stabilitu. Jako řešení se tehdy navrhovalo vybudování pevné kamenné hráze, která by svah zpevnila.
ZANIKLÉ TRATĚ: „Rozkročený“ most Spojovací dráhy byl ikonou Žižkova |
Celá událost přišla v mimořádně nevhodnou chvíli. V Praze-Holešovicích totiž začínal jarní veletrh a do města proudily davy návštěvníků. Vlaky proto musely být odkláněny a končily na hlavním nádraží nebo v Libni, což komplikovalo dopravu v celé metropoli.
Přesto se podařilo následky sesuvu odstranit poměrně rychle a provoz obnovit. Už tehdy se ovšem objevily úvahy, že kromě deštivého počasí mohly k pohybu půdy přispět i první zemní práce na vrcholu Vítkova, kde se chystala výstavba budoucího Národního památníku. Událost tak připomněla, jak citlivé může být spojení techniky a přírodních podmínek i uprostřed velkého města.
