Před 100 lety
Sledovat další díly na iDNES.tvJe neděle 12. května 1926 a svět sleduje jednu z velkých událostí polárního výzkumu. Italská vzducholoď Norge, která vyrazila na dlouhou cestu už 29. března z Říma, přelétá krátce po jedné hodině ranní Severní pól. Na palubě je šestnáct lidí, mezi nimi norský polárník Roald Amundsen a italský velitel Umberto Nobile.
Dobové zprávy líčily okamžik s patřičnou slavnostností. Nad pólem panovalo mrazivé počasí, mlha a slabý vítr. Vzducholoď se podle tehdejšího popisu Lidových novin „snesla co nejníže k ledu, motory byly na chvíli umlčeny a z kabiny byly svrženy tři vlajky: norská, americká a italská.“ Měly se zarazit do ledu a připomenout mezinárodní charakter výpravy.
Norge u pólu nepřistála. Místo toho jej několikrát obletěla a pokračovala dál. Posádka pod sebou pozorovala ledem pokryté pruhy moře. Nobile poté poslal do Říma radiogram, v němž oznamoval, že svěřená italská vlajka vlaje nad ledem severní točny.
Poslední etapa letu začala na Špicberkách necelý den před dosažením pólu. Cesta však nekončila na severu. Vzducholoď pokračovala přes arktickou oblast a 14. května přistála na Aljašce. Vedle symbolického významu měla výprava i vědecký rozměr. Na palubě se nacházel také přístroj českého fyzika Františka Běhounka určený k měření vodivosti vzduchu.
Úspěch Norge se do dějin zapsal hned dvakrát. Šlo o první přelet severního pólu a zároveň o výpravu, která pomohla potvrdit, že v místě severní točny není pevnina, ale moře pokryté ledem.
