Před 100 lety
Sledovat další díly na iDNES.tvTři měsíce po volbách se poslanci Národního shromáždění Československé republiky sešli, aby zvolili předsedu a místopředsedy. Už předem bylo jasné, že zejména německá opozice hodlá dát nespokojenost hlasitě najevo. Když do sálu vstoupil předseda vlády Antonín Švehla, ozvalo se pískání a výkřiky nesouhlasu. Z opozičních lavic padala ostrá slova o věrolomnosti vlády, další poslanci hrozili, že vládní smích brzy přejde.
Napětí ještě vzrostlo po volbě předsedy. Opozici rozlítila přítomnost několika členů parlamentní stráže na galerii. Jeden z poslanců doběhl k vládní lavici a protestoval proti tomu, aby parlament jednal pod policejním dohledem. Hluk sílil a proměnil se v otevřený konflikt.
Vyvrcholením byla potyčka, kterou rozpoutal maďarský poslanec Fedor. V návalu zlosti hodil svazek tiskopisů na kolegu, ten odpověděl aktovkou. Ta se vzápětí obloukem vrátila směrem k ministerským lavicím a zasáhla poslance Meissnera do oka. V sále propukl zmatek, čeští poslanci se vrhli k útočníkovi a chvíli to vypadalo na hromadnou rvačku. Fedor se ukryl za kolegy z německého klubu a napětí polevilo až ve chvíli, kdy se přihlásil k odpovědnosti.
Dobový tisk líčil scénu s patrným údivem. Pro tehdejší parlamentní kulturu to byl výjimečný okamžik, který ukázal, jak vyhrocené byly vztahy mezi většinou a národnostní opozicí. Při pohledu na dnešní jednací sál se může zdát, že současné spory jsou přece jen o poznání mírnější. Bouřlivé emoce však k politice patřily tehdy stejně jako dnes.
