Lenin svolal parlament, chystal jeho rozehnání. Bolševici se přejmenovali

VIDEO - 25. listopadu 1917, už po bolševické revoluci, se konaly v Rusku volby, v nichž zvítězili eseři s 59,6 % hlasů, až poté následovali bolševici s 23,9 %, menševici získali 3,1 %, pravicové strany 2,4 % a strany neruských národů 11 %. Lenin, který stál v čele nové vlády, svolal zasedání Ústavodárného shromáždění na 18. ledna 1918.

Před 100 lety

Sledovat další díly na iDNES.tv

O den později jej však nechal rozehnat a definitivně tak zahájil vládu jedné strany (o rozehnání shromáždění bude pojednávat další díl seriálu Před 100 lety 19. ledna).

V pozadí klíčových událostí probíhala pod vedením Trockého jednání o míru s Německem a Rakouskem-Uherskem, která ve finále pro Rusko znamenala ztrátu Pobaltí, Besarábie, části Ukrajiny, části Běloruska, Karsu, Ardahanu a Batumi.

Formovala se takzvaná „Bílá armáda“, bělogvardějci, která si kladla za cíl svrhnout leninovu bolševickou vládu. Vznikala bolševická Rudá armáda a chystaly se první střety občanské války, které měly trvat následujících 5 let a které si vyžádaly smrt milionů lidí.

Vzhledem k ohrožení Petrohradu připravovali ještě během zimy bolševici přestěhování hlavního města do Moskvy a bolševická strana se brzy měla přejmenovat na Komunistickou stranu Ruska. O všech klíčových událostech budou pojednávat další díly videoseriálu Před 100 lety.

Před 100 lety

Sledovat další díly na iDNES.tv