Před 100 lety
Sledovat další díly na iDNES.tvNa palubě prvního pravidelného spoje seděl i redaktor Lidových novin Václav König. Z Prahy letěl spolu s dalšími třemi cestujícími a své dojmy později popsal čtenářům v obsáhlé reportáži.
Už samotný nástup do letadla podle něj provázel pocit zadostiučinění. Zřízení letecké trati totiž předcházely dlouhé přípravy, jednání i technické překážky. První oficiální let Praha–Brno proto vnímal jako důkaz, že se nový projekt podařilo dotáhnout do úspěšného konce.
Stroj typu Havilland pilotoval Karel Brabenec. „Před odletem popřáli cestujícím šťastný let představitelé státních aerolinií i kbelského letiště. Poté se uzavřela kabina, motor se rozběhl a letadlo přesně v 10.30 odstartovalo směrem na jihovýchod.“
König ve své reportáži detailně zachytil i krajinu pod sebou. Cestující brzy poznávali Jevanské rybníky, míjeli Uhlířské Janovice a později přelétali nad tokem Sázavy. V 11:18 už pod sebou viděli Moravu. Podle novináře byla změna krajiny patrná dokonce i z výšky. O několik minut později míjeli Velké Meziříčí a netrpělivě vyhlíželi Brno.
Když se pod letadlem objevily Pisárky a silueta Špilberku, bylo jasné, že cíl je na dosah. „Přesně v 11:45 se kola letadla dotkla brněnské půdy, kde už čekal dav zvědavců. Let z Prahy trval pět čtvrtě hodiny.“
Dnes podobná cesta působí samozřejmě, v roce 1926 však šlo o technickou i společenskou událost. Pravidelná letecká linka symbolizovala modernitu mladého Československa i víru, že vzdálenosti bude možné překonávat stále rychleji.
