Zmeškaná příležitost. Jak se Bratislava snažila marně vybudovat přístav

Přesně před sto lety řešilo Československo, co s přístavem v Bratislavě. Dunaj jako strategická říční tepna nabízel obrovský obchodní potenciál, ale chyběla infrastruktura, sklady a především peníze. Lidové noviny už 10. června 1925 varovaly, že Vídeň a Budapešť si přetáhnou obchod – a měly pravdu.

Před 100 lety

Sledovat další díly na iDNES.tv

Bratislava měla v roce 1925 takzvaný zimní přístav se dvěma bazény, ale bylo jasné, že to nestačí. Dunaj jako spojnice s mořem i podunajskými státy zůstával z pohledu Československa výrazně nevyužitý. Stát si sice výstavbu přístavu vyhradil pro sebe, jenže rozpočet nestačil. A soukromý kapitál? Ten váhal, protože se vše zdálo příliš vzdálené a nejisté.

„Běží o to, že četné zboží se posílá do Vídně jen proto, že v Bratislavě není místa,“ psaly Lidové noviny 10. června 1925. Podle tehdejších zpráv dokonce padaly návrhy na zřízení velkých tranzitních skladů – třeba pro brazilskou kávu nebo přebalování fíků. Ale zůstalo u slov.

Bratislava umí překvapit. Prozkoumejte v naší galerii stavby Keltů, Jurkoviče i Zahy Hadid:

Zatímco Vídeň a Budapešť své dunajské přístavy rozvíjely, Bratislava čekala. Po letech marného vyjednávání se zvažovala i pomoc zahraničního kapitálu. Zájem byl – ale výstavba stejně nikdy nezačala. Skeptická předpověď Lidových novin se naplnila.

Dunajský přístav v Bratislavě se začal zásadně rozšiřovat až o desítky let později – mezi lety 1973 a 1983, v úplně jiném režimu a světě.