Před 100 lety
Sledovat další díly na iDNES.tvPražský hrad nebyl před 100 lety jen sídlem hlavy státu, ale také rozsáhlým staveništěm. Jak tehdy psaly Lidové noviny, práce se měly soustředit „především na přestavbu třetího nádvoří kolem chrámu svatého Víta“, tedy prostoru, který patřil k nejcitlivějším částem celého areálu.
Zásadní část plánu představovala úprava terénu. Podle dobového popisu mělo být nádvoří „v nejbližším okolí dómu poněkud sníženo“, mimo jiné i proto, že se asi metr pod tehdejším povrchem nacházela skála. Naopak směrem ke starému hradu se počítalo s tím, že bude „do určité míry zvýšeno návozem“. Nešlo tedy o drobnou kosmetickou změnu, ale o promyšlené přetvoření prostoru, které mělo upravit jeho proporce i využití.
Dobový plán zároveň ukazoval, že Plečnik nehledal efektní řešení za každou cenu. „Od schodiště podél jižní strany chrámu bylo v zásadě upuštěno a rampa měla být poněkud snížena vzhledem k patkám základních pilířů chrámových“. I v tom je patrná snaha přizpůsobit nové zásahy historické stavbě.
Součástí prací mělo být také ošetření archeologických nálezů, které se na nádvoří objevily. „Jakmile bude prostor archeologicky prozkoumán, začne se hned s navážkou a válcováním“, uváděly Lidové noviny. Následovat měla nová dlažba, která patřila k nejvýraznějším prvkům návrhu. „Plečnik rozdělil plochu na pravidelná pole, jejichž žebra budou ze světlé žuly“, zatímco výplň měla tvořit drobná mramorová dlažba, takže celek bude „podoben šachovnici“.
Pozornost se věnovala i technickým detailům. Odvod vody měl zajistit „krytý kanál vedený v oblouku od západního portálu chrámového až k jižnímu vchodu“, který měl vodu svádět do kanalizace.
S konečnou úpravou nádvoří souviselo i umístění mrákotínského monolitu, o němž už bylo tehdy rozhodnuto. Celková proměna třetího nádvoří, označovaného jako největší a nejpamátnější z hradních dvorů, si měla vyžádat náklad tři až čtyři miliony korun.
