Lidové noviny líčily, že po čtyřiadvacetihodinovém lijáku panovaly obavy, zda se vůbec podaří zachránit vystoupení středoškolského žactva z celé republiky. Naděje se však rychle vrátila. „Dnes ráno déšť nadobro ustal, vítr spěchal vysušit bláto, a když k polednímu vysvitlo naplno slunce, hlavy se přímily a mohlo se doufat, že tisícům hochů a děvčat nebude úplně zkažena radost.“
Právě na Strahově se tehdy konaly středoškolské atletické závody, turnaje v míčových hrách i hromadné cvičení. Přestože se za oficiální začátek osmého všesokolského sletu obvykle považuje až 13. červen 1926, už o týden dříve se Praha stala dějištěm rozsáhlého setkání mladých cvičenců z celého Československa.
Počasí nakonec vydrželo po celý den a umožnilo uskutečnit plánovaný program. Podle Lidových novin měla prostná velký úspěch a silný dojem vyvolal zejména slavnostní pozdrav státní vlajce, který se současně proměnil v poctu prezidentu Tomáši Masarykovi.
Podívejte se na fotogalerii ze sletu v Praze v roce 2024:
Prezident následně přijal na Pražském hradě delegaci studentů a sokolů. Jménem patnácti tisíc studentů a studentek promluvila primánka libeňského reálného gymnázia Hanička Humlová. Připojil se také oktaván Miroslav Galanda ze Slovenska.
Ani tím však slavnostní den neskončil. Večer se tisíce mladých účastníků vydaly na pochod Prahou až na Václavské náměstí. Lidové noviny zachytily atmosféru okamžiku slovy: „O půl 21 hodině došel průvod na Václavské náměstí vroubené hustým špalírem lidu. Děvčata i hoši svěží ještě po tom dni tak namáhavém nesli se plným tempem.“
Závěr novinového líčení pak patřil generaci, která měla představovat budoucnost republiky. „Byli jste hezcí a milí, jak jste pozdravovali naše hlavní město. Omládli jsme vaší návštěvou. Byl to nám zítřejší národ, který se radostně zmocnil ulic našeho starého hlavního města.“
Po dni, který začal obavami z deště a rozbahněného cvičiště, zůstala v paměti především radost, nadšení a víra v mladou generaci první republiky.
