Před 100 lety
Sledovat další díly na iDNES.tvDobové Lidové noviny psaly o nových pohromách, které zasáhly kraj v době, kdy se ještě vzpamatovával z nedávné katastrofy. Tehdy přívalové lijáky zpustošily pás území od Šumavy po Šluknovsko.
Podle tehdejších zpráv bylo povodí Dolní Vltavy a Malše velmi rozvodněno. Pole byla znovu zatopena a zpustošena, zatopeno bylo také vídeňské předměstí Českých Budějovic, kde se místy doprava zajišťovala loďkami. Několik sousedních osad bylo odříznuto od města. Škody byly značné – železniční trať mezi Mezimostím, Veselím a Českými Budějovicemi byla poblíž Hluboké nad Vltavou nesjízdná a porucha měla trvat zhruba osm dní.
Dramatické situace zažívali i samotní obyvatelé Českých Budějovic. V Kasární ulici museli být evakuováni loďkami, v Havlíčkově kolonii se ráno jezdilo na člunech. Pod vodou se ocitl místní stadion, Střelecký ostrov, Německý dům i část pražského a lineckého předměstí. „Není snad sklepa, v němž by nebyla voda,“ poznamenával list. Horní Vltava navíc protrhla u Třeboně hráze několika menších rybníků.
Podívejte se na fotogalerii z povodní v roce 2002:
Katastrofa ale nezasáhla jen jih Čech. Z Ústí nad Labem přicházely zprávy o zaplavených tratích, potoky se vylily z břehů a voda se rozlila po kolejích i polích. Vltava dosáhla ve Vltavotýně 415 centimetrů nad normál a v noci se očekávalo další stoupnutí vody v Praze. Tam byly pro jistotu sklopeny všechny jezy, aby voda mohla volně proudit, a zakázán veškerý převoz pramicemi.
Povodně ze srpna 1925 podle dobových zpráv vyvolaly vlnu solidarity a sbírek na pomoc postiženým. Především ale definitivně urychlily projektování regulací českých řek a říček. Stavby na jejich zajištění začaly ještě ve druhé polovině dvacátých let.
