Před 100 lety
Sledovat další díly na iDNES.tv„Ministr Beneš prohlásil již před cestou, že vyjednávání s Polskem není namířeno proti nikomu. Závazky dříve přijaté zůstávají v platnosti, ale přesto je varšavská cesta velice významná, poněvadž podle přesvědčení ministrova znamená epochu ve vztazích obou národů, společnou pozitivní práci, která nikoho neohrožuje.“
Přesně to psaly před 100 lety Lidové noviny. Skončily totiž Československo-polské spory o vytyčení hranic. Ministr zahraničí Edvard Beneš podepsal ve Varšavě se svým polským kolegou příslušné smlouvy a skončilo tím téměř sedm let tahanic zejména o Těšínsko, Hlučínsko a také o regiony na slovensko-polském pomezí.
„Ministr Beneš ve své řeči pravil mimo jiné: pokud o nás jde, mohu klidně tvrdit, že známe Poláky lépe než Poláci nás. Jsem přesvědčen, že je nejvyšší čas, aby byly zapomenuty všechny rozmíšky a počalo se nové období tvůrčí práce, aby nové generace obou států vyrostly již v ovzduší opravdového přátelství, k němuž dnes klademe základy. Snahou lidstva je, aby se mohlo opřít o právní řád. Užijí-li všechny národy v zahraničních stycích právních zásad, pak myšlenka arbitráže bude triumfovat jakožto činitel spravedlnosti,“ uvedly před 100 lety Lidové noviny.
Pohraniční spory Československa a Polska zatěžovaly obě země prakticky od listopadu 1918. Začaly vzápětí po vzniku obou republik, vypukly dokonce ozbrojené konflikty: válka o Těšínsko v lednu a únoru 1919, v červnu 1919 pak Polsko vojensky obsadilo severní Oravu a severní Spiš na Slovensku. Nakonec Praha i Varšava souhlasily s mezinárodní arbitráží, ale vše se příliš dlouho vleklo.
Provizorium ukončila svým verdiktem Společnost národů 12. března 1924 a 23. dubna 1925, kdy obě země ve Varšavě stvrdily podpisem příslušné smlouvy. Hranice mezi Českem a Polskem i Slovenskem a Polskem platí dodnes. Po mnichovské dohodě a zániku první Československé republiky na ni ale Poláci na chvíli zapomněli a Těšínsko znovu obsadili. Vrátili ho až po druhé světové válce.
