Před 100 lety
Sledovat další díly na iDNES.tv„Byly to krásné a nezapomenutelné chvíle, tehdy, před sedmi roky v den 28. října,“ napsaly Národní listy ve svém vydání ze středy 28. října 1925.
Na titulní straně pod fotografií davu z roku 1918 pokračovaly v rozjitřeném tónu: „Radostné opojení nad svobodou právě dobytou pudilo každého do ulic. V očích všech jiskřila radost a úsměv nescházel ze rtů.“
Podle tehdejšího deníku se davy lidí znovu sešly na Václavském náměstí, které i před 100 lety bývalo centrem veřejného života.
„Dále lidé, kteří se předtím ani nikdy neviděli, padali si do náručí jako živé bystřiny. Stékaly se proudy lidu do srdce Prahy na Václavské náměstí,“ psaly Národní listy s poetickou obrazností, jaká by dnes v novinách působila spíš jako literární hříčka.
Kramářův patos a víra v národní jednotu
Na titulní stránce téhož vydání se objevil i krátký text od prvního předsedy československé vlády Karla Kramáře. Ten zvolil tón, který odpovídal duchu doby – patetický, slovanský, vlastenecký:
„Kéž nový národ dovede spojiti v boji za národní ráz naší republiky i za slovanskou politiku všecky lidi bez rozdílu tříd a zájmů. A zůstane tak věrným hlasatelem všeho toho krásného, co nás oduševňovalo v těžkých chvílích vídeňské perzekuce.“
Kramářova slova tehdy působila jako připomínka, že mladý stát se stále hledá a že euforie z roku 1918 ještě úplně nevyprchala. A zatímco Národní listy psaly ve vzpomínkách a emocích, Lidové noviny přinesly věcnější, ale neméně barvitý popis průběhu oslav.
„Jitro národního svátku bylo pozdraveno 28 dělovými ranami, jež o sedmé hodině na Petříně vypálila baterie,“ uvedl list.
Prezident Tomáš Garrigue Masaryk uspořádal na Hradě vojenskou přehlídku pražské posádky. „První hradní dvůr, nad nímž dnes poprvé na vysokých masivních stožárech vlály obrovské státní vlajky, byl zaplněn důstojnictvem a cizími vojenskými atašé. Po deváté hodině vstoupil do dvora pan prezident,“ psaly Lidové noviny.
Následoval pochod šesti tisíc vojáků, který podle novin trval tři čtvrtě hodiny. s „Když se prezident objevil u okna, byl nadšeně pozdraven davy naplňujícími Hradčanské náměstí.“
Oslavy výročí republiky v roce 1925 měly jasné poselství: připomenout hrdost na vznik nového státu a zároveň udržet národní jednotu v době, kdy se politická scéna začínala tříštit. Brzy následovaly druhé svobodné parlamentní volby.
