Olympijský kongres v Praze: Coubertin předal žezlo a varoval před „hnilobou“

Před sto lety, 29. května 1925, se Praha stala poprvé dějištěm Mezinárodního olympijského kongresu. Slavnostní zahájení proběhlo v přeplněné zasedací síni Staroměstské radnice za přítomnosti vrcholných zástupců státu i světového sportu.

Před 100 lety

Sledovat další díly na iDNES.tv

„Po slavnostní předehře a hymně zazněl úvodní projev ministra zdravotnictví a tělesné výchovy monsignora Jana Šrámka, který delegáty pozdravil česky i francouzsky. Za pohostinnost poděkoval předseda Mezinárodního olympijského výboru – baron Pierre de Coubertin,“ psaly před 1é0 lety Lidové noviny.

Kdo byl Pierre de Coubertin?

Pierre de Coubertin (1863–1937) byl francouzský historik, pedagog a reformátor, který se považuje za zakladatele moderního olympijského hnutí. V roce 1894 založil Mezinárodní olympijský výbor (MOV) a pod jeho vedením se v roce 1896 v Athénách konaly první novodobé olympijské hry.

Jeho slavné motto „Není důležité vyhrát, ale zúčastnit se“ se stalo symbolem olympijských ideálů.

Funkci předsedy MOV zastával téměř 30 let – až do roku 1925, kdy se na kongresu v Praze s touto rolí slavnostně rozloučil. Zemřel v roce 1937 ve Švýcarsku, ale podle své poslední vůle byly jeho srdce uloženo v Olympii, kolébce antických her.

Osmý olympijský kongres se konal v době, kdy mezinárodní sportovní hnutí zažívalo vzestup. Čtenáři Lidových novin se tehdy mohli dočíst nejen o slavnostním zahájení, ale i o historickém okamžiku: „Coubertin se po téměř čtyřiceti letech rozhodl vzdát funkce předsedy MOV. Jeho nástupcem byl zvolen Belgičan Henri de Baillet-Latour, který organizaci vedl až do druhé světové války.“

„Rozlučkový projev Coubertina měl formu hluboké filozofické studie o minulosti a budoucnosti olympismu. Zvláštní pozornost věnoval otázce amatérismu, kterou označil za klíčový problém doby. Prohlásil, že ve sportu musí být vždy vrchním soudcem čest. Upozornil na zneužívání sportu pro finanční zisk a varoval: Ve společnosti, kde sportu hrozí hniloba od základu, je třeba přísně dbát na dodržování pravidel a zásad.“

Odpoledne se jednání kongresu přesunulo do sálu Tyršova domu, kde se diskutovalo o řadě změn. Vedle personálních otázek se delegáti shodli i na pravidelném pořádání zimních olympijských her. Dodatečně byly za první zimní hry uznány ty, které se konaly v roce 1924 ve francouzském Chamonix.