Spojenci před 100 lety otáleli s ukončením okupace německého Porýní

Navzdory znění Versailleské mírové smlouvy britská armáda okupaci německého Kolína nad Rýnem v lednu 1925 neukončila. Důvody shrnuje další díl videoseriálu Před 100 lety.

Před 100 lety

Sledovat další díly na iDNES.tv

Povinnost zanechat padesátikilometrový pás při německé západní hranici bez vojenského opevnění a jednotek jednoznačně stanovovala Versailleská mírová smlouva po první světové válce.

Okupace Porýní byla přímým následkem porážky Německého císařství. Teprve až po podpisu tzv. Locarnských dohod v říjnu 1925, které zaručovaly německou západní hranici, začalo docházet k postupnému předávání okupovaného území zpátky pod německou správu. Stahování jednotek bylo ukončeno v červnu 1930.

Za bezmocného přihlížení celé Evropy pak nechal 7. března 1936, nacistický vůdce Adolf Hitler napochodovat jednotky wehrmachtu o síle 30 tisíc mužů do demilitarizovaného Porýní. Zcela jasně tím dal najevo, co si myslí o dodržování mezinárodních dohod.

Francie a Británie se zmohly pouze na diplomatický protest. Hitlera to jen povzbudilo k dalšímu posilování německého postavení – k anšlusu Rakouska a tlaku na Československo, aby se vzdalo Sudet.

Remilitarizace Porýní zvýšila Hitlerovu domácí popularitu, vojenské jednotky byly v regionu vítány s ohromným nadšením. Nacistický vůdce byl oslavován jako ten, kdo se konečně vzepřel německému ponížení po porážce ve velké válce.