Před 100 lety
Sledovat další díly na iDNES.tvPražský „úřední prorocký teploměr“ ukazoval tři dny v řadě přes 33 stupňů ve stínu, neoficiální měření na slunci hlásila až 47 stupňů. Lidové noviny 12. srpna 1925 popisovaly, jak se prodávalo Eskymo a jiné mražené pochoutky na kila.
Ranní vydání tehdy ještě netušilo, že noc předtím přinesla do Čech jednu z nejničivějších bouří a bleskových povodní té doby. V pásu od Šumavy přes Brdy až po Šluknovsko udeřila vichřice, lijáky a kroupy o velikosti lískových ořechů. Lidovky o tom psaly hned několik dalších dnů.
Západní Čechy, zvláště povodí Berounky a Litavky, patřily k nejpostiženějším oblastem. Obě řeky vystoupily z břehů, zaplavily pole a podemlely železniční trať Praha–Plzeň. Ve Spáleném Poříčí voda během noci zničila desítky domů a odnesla vše, co jí stálo v cestě – nábytek, hospodářské stroje, dobytek i drůbež. Lidé často stihli zachránit jen vlastní život.
Jarní bouře ničila před 100 lety Prahu. Napáchala obří škody |
Na Sušicku se rozvodnila Otava, která unášela vyvrácené stromy, v Sušici voda zaplavila obydlí i městský park. Naplavené kmeny zatarasily ostrov a voda zalila i cirkus.
Stejně zhoubně řádily lijáky a kroupy v severních Čechách. V Ústí nad Labem se ulice změnily v horské bystřiny, proudy vody vymlely metrové jámy a strhly mosty. V Jablonci vypadaly domy, jako by je zasáhly granáty, a stovky stromů v parcích i lesích byly vyvráceny nebo zlámány.
Povodeň si vyžádala i lidské životy. V Žichovicích u Horažďovic utonula Anna Klepšová a neznámé dítě, v Pokraticích u Litoměřic zahynul rolník Pařík. Noc z 11. na 12. srpna 1925 tak vešla do paměti nejen jako zlom v sérii tropických dnů, ale i jako chvíle, kdy se horké léto proměnilo v ničivý živel.
