Před 100 lety
Sledovat další díly na iDNES.tvV dubnu 1926 panovalo kolem chystané polární expedice Roalda Amundsena mimořádné očekávání. Vzducholoď Norge, kterou Itálie prodala norské straně, se právě vydávala z Říma na sever, aby se přesunula na základnu v Anglii. Odtud měla pokračovat k nejodvážnějšímu cíli – přeletu severního pólu.
Italská metropole se s výpravou loučila slavnostně. „Před startem vzducholodi Norge konal se v Římě banket na rozloučenou; z projevů učiněných na něm je patrno, že víra ve zdar výpravy je u odborníků a cestovatelů neochvějná,“ zaznamenaly Lidové noviny.
Atmosféru podtrhl i projev leteckého podtajemníka Bonzaniho: „Let k točně je jeden z nejsmělejších plánů kdy pojatých, vyžadujících muže silné povahy, odvážných srdcí.“
Důvěra stála především na zkušenostech Amundsena. Podle dobového tisku „Amundsenova veliká zkušenost a jeho věrní důstojníci s výtečnou svou znalostí získanou na předešlých cestách mají velké naděje na úspěch.“ Výprava byla vnímána nejen jako technický výkon, ale i jako zkouška lidské odvahy.
Do příprav se zapojilo i Československo. „Doktor František Běhounek ze Státního radiologického ústavu v Praze… konal dnes dopoledne ve Kbelích pokusy s přístrojem zvláštní konstrukce na měření radioaktivity vzduchu.“
Ztracen nad Arktidou. Celý svět před 100 lety pátral po slavném Amundsenovi |
Lidové noviny podrobně popsaly i technické zázemí: „K pokusům zapůjčilo letecké oddělení ministerstva veřejných prací dvě letadla.“ V jednom z nich byl „mechanikem kolářem namontován měřící přístroj doktora Běhounka, z druhého letadla se fotografovalo.“
Závěr příprav byl podle dobové zprávy jednoznačný: „Doktor Běhounek skončil dnešním letem všechny přípravy k vědeckému podniku světového významu.“ O několik týdnů později, 12. května 1926, skutečně Norge jako první bez pochybností přeletěla severní pól.
