Před 100 lety
Sledovat další díly na iDNES.tvFašistická vláda od samého počátku kombinovala populismus s terorem, politickými vraždami i volebními podvody. Svoji moc systematicky upevňovala, až se během čtvrtého sjezdu strany v Římě odehrál symbolický okamžik: Benito Mussolini ve své závěrečné řeči vůbec poprvé použil přídavné jméno „totalitní“, když mluvil o „zuřivé totalitní vůli fašistů“. Tehdy ještě bez zlověstných konotací, které slovo nabylo později.
Ostatně dobové Národní listy si onoho jazykového momentu v reportáži z 23. června 1925 vůbec nevšimly. Citujme z tehdejšího vydání: „Ministerský předseda Mussolini promluvil včera večer na fašistickém sjezdu a pravil, že fašismus není shromážděním lidí, kteří jen mluví, ale že jest armádou. Mussolini obdivuje ústavu, leč nutno připomenouti, že tato ústava byla prohlášena roku 1848 a jen pro Piemont — nutno ji tedy přizpůsobiti dnešním poměrům.“
Z projevu je patrné, že Mussolini otevřeně upřednostňuje výkonnou moc před parlamentem. „Parlamentarismus jest zkrocen a nyní na prvém místě jest výkonná moc. Jest to výkonná moc, která jedná v životě národa, rozhoduje každou chvíli, vyhlašuje válku, uzavírá mír, řeší všechny problémy. Nemůže býti omezena na shromáždění loutek a také nemůže tančiti dle jejich rozmaru.“
Vše se odehrálo v atmosféře upevněného totalitního režimu. Čtvrtý sjezd fašistické strany, který skončil v červnu 1925, byl nakonec i sjezdem posledním — žádný další už Mussolini až do svého pádu v červenci 1943 nesvolal. V totalitní zemi totiž byly podobné sešlosti zbytečné. Vše podstatné rozhodovala jediná vůle národního vůdce.
