Před 100 lety
Sledovat další díly na iDNES.tvČeské Národní listy po svátcích roku 1925 referovaly o Itálii především skrze počasí. Štědrý den měl být na Apeninském poloostrově mimořádně příjemný, v Římě i Florencii se teploty pohybovaly mezi 11 a 13 stupni.
O politice ani slovo. A přitom právě 24. prosince se v Římě odehrálo rozhodnutí, které mělo pro Itálii osudové následky.
Italský parlament, ovládaný fašisty, tehdy schválil zákon, známý jako dekret o pravomocích předsedy vlády. Jeho hlavním adresátem byl Benito Mussolini, který stál v čele vlády od října 1922, kdy se k moci dostal po pochodu na Řím.
Nový zákon změnil nejen jeho formální titul na „předsedu rady ministrů“, ale především zásadně přepsal vztah mezi vládou a parlamentem.
Od Štědrého dne 1925 nebyl Mussolini odpovědný zákonodárnému sboru, ale výhradně králi. Parlament se tím fakticky zbavil kontrolní role a italská ústavní monarchie se proměnila ve fasádu. Šlo o vyvrcholení procesu, který Mussolini budoval postupně: nenápadnými právními kroky, koncentrací moci, kriminalizací opozice i fyzickou likvidací politických odpůrců.
V zemi, kde se na Štědrý den tradičně nepracovalo, byl přijat zákon, jenž zpečetil přerod Itálie v diktaturu. Zatímco české noviny psaly o vánočním slunci, politický stín fašismu už dopadal na Itálii – a brzy i na celou Evropu.
