Krátké vlasy s mikádem před 100 lety rozdělily ženy v Československu

Byla to jen změna účesu. A přesto symbolická revoluce. Když se v lednu 1926 na Slovanském ostrově v Praze konala přehlídka moderních ženských účesů, bylo jasné, že nejde o pomíjivý módní výstřelek. Krátké vlasy – mikádo – se staly manifestem nové ženy, která se chce zbavit „starého copu“ nejen doslova, ale i přeneseně. Národní listy tehdy psaly o fenoménu, který zasáhl téměř celé Československo.

Před 100 lety

Sledovat další díly na iDNES.tv

List informoval o převratné přehlídce Vackových kadeřnických závodů, kde zaznělo, že krátké vlasy nejsou přechodnou módou, ale trvalým účesem, jímž moderní žena vyjadřuje touhu po osvobození od „starého copu“.

Výhodou mikáda měla být i jeho variabilita – umožňovalo víc podob než tradiční dlouhé vlasy. A jak noviny dodaly, ženský svět chce u krátkých vlasů zůstat. Statistika mluvila jasně: ostříháno bylo už 95 procent žen v USA. V ČSR to bylo mírně pod 50 procenty.

Přehlídka nabídla účesy ruské, americké, pařížské i pražské. Právě pražské mikádo, česané do „kohoutího hřebínku“, mělo být hitem společenských událostí.

„Účesy, které předvedly Vackovy závody, byly tak malebné a po stránce odborné tak bezvadně provedeny, že není divu, když druhý den stouplo značné procento našich ostříhaných dam. Pražské mikádo česané do kohoutího hřebínku je rozkošnou novinkou Vackových závodů a bude se jistě mnoho nosit do společnosti. Činí dojem docela plesového účesu z dlouhých vlasů a rámuje stejně půvabně mladý obličej jako tahy dam usedlejšího věku. Byl předveden jeden účes ze šedivých vlasů a věřte, že ta dáma, a mohla to být maminka syna na ženění, vypadala k pomilování,“ referovaly Národní listy.

Rok 1926 navíc nepřinesl jen kratší vlasy, ale i kratší sukně. Změna módy byla viditelným symbolem hlubší proměny: ženy se přestávaly skrývat – a začaly o sobě rozhodovat samy.