Před 100 lety
Sledovat další díly na iDNES.tvKomunisté tehdy poprvé oficiálně oznámili, že nejsou samostatnou a svébytnou stranou, a potvrdili, že jsou frakcí Kominterny, tedy mezinárodní komunistické organizace řízené Moskvou, a že poslouchají a plní pokyny Kremlu.
Citace z Rudého práva z 31. října 1924: „Dnes počíná jednání sjezdu KSČ. Nebylo dosud sjezdu, který by měl činiti rozhodnutí tak závažná jako sjezd dnešní. Tříměsíční diskuze objasnila, že v celé řadě otázek, hlavně v otázce budoucího vedení strany, jsou mínění soudružské veřejnosti rozdělena. Sjezd uzavře různost, rozhodnutím pak nastane období práce po cestě, kterou sjezd určí v souladu s usnesením pátého kongresu Komunistické internacionály. Soudruzi čeští i němečtí, slovenští i maďarští, polští i ukrajinští se dnes scházejí, aby svorně vyřešili všechny otázky. Čest jejich práci.“
Jednání v Holešovicích nakonec skutečně přineslo konec frakčních sporů v KSČ. Navrch získalo radikální levicové křídlo, kterému nevadilo získání moci v Československu třeba i revoluční, tedy násilnou cestou a podle pokynů moskevské Kominterny. Generálním tajemníkem zůstal Antonín Zápotocký.
A co na to nekomunistický tisk? Lidové noviny na začátku listopadu 1924 referovaly takto: „Papírová jednota po sjezdu komunistické strany. Poprvé byl sjezd KSČ tajný. Svědčí to o tom, že byl předem úmysl nedopustiti, aby kdo viděl do karet, které se v Holešovicích míchaly. Celý dojem ze sjezdu je, že v komunistické straně nebude již ovzduší společné práce a že pod bolševickým lepidlem objeví se brzy propast tím větší. Nechť žije jednota Komunistické strany Československa.“
