Před 100 lety
Sledovat další díly na iDNES.tvKdyž Josef Skupa od roku 1920 vystupoval v Plzni se Spejblem, měl už v rukou výraznou loutku i silný komický typ. Spejbl, přemoudřelý švihák s nezaměnitelným výrazem, si získával publikum, ale jeho jevištní svět ještě nebyl úplný. Občas se vedle něj objevil Kašpárek, skutečný protihráč mu však chyběl.
Změna přišla na jaře 1926. Skupův přítel, řezbář Gustav Nosek, mu představil novou loutku. Vypadala tehdy jako zmenšená podoba Spejbla, jakýsi jeho mladší odraz. Skupa měl z novinky radost a brzy ji uvedl na scénu. Stalo se tak v neděli 2. května 1926 ve hře Rudolfa Nešvery Počestný dům a od dalších dnů bylo o osudu slavných loutek jasno. Tím začalo Hurvínkovo století.
Zpočátku ještě nebylo jasné, kým nová postava vlastně bude. Neměla být automaticky Spejblovým synem, tento vztah se však vytvořil velmi rychle a stal se základem jejich společného působení. Podobně se ustalovalo i jméno. Nejprve se loutce říkalo Spejblík, během roku 1926 se však prosadil Hurvínek. Podle tradovaného vyprávění šlo o uhlazenější podobu původního soukromého označení, kterou pomohla najít Skupova manželka.
Proměňoval se také vzhled nové postavičky. První Hurvínek byl ušatý kluk v dřevácích. Teprve postupně získal známější podobu s několika vlasy, pohyblivýma očima, bílou košilí a krátkými kalhotami s kšandami. Spolu s podobou se zpřesňoval i jeho charakter: stal se živým, dětským a pohotovým protějškem svého otce.
Za první republiky rostla popularita Spejbla a Hurvínka velmi rychle. Nezůstali jen na divadelním jevišti. Objevovali se na gramofonových deskách, v knihách a Skupovy hry se dostaly také do rozhlasu. Roku 1930 pak Josef Skupa založil profesionální Divadlo Spejbla a Hurvínka.
