Před 100 lety
Sledovat další díly na iDNES.tvStředa 17. června 1925 se zapsala do historie světové diplomacie jako den, kdy se lidstvo – poučené hrůzami první světové války – pokusilo zabránit opakování jedné z jejích nejkrutějších kapitol. V Ženevě podepsalo 38 zemí tzv. Ženevský protokol, který zakazuje ve válce používat dusivé a jedovaté plyny i bakteriologické zbraně.
Podobné mezinárodní dohody sice existovaly už před první světovou válkou, ale tragická realita zákopového konfliktu je hrubě porušila. Francie použila slzný plyn už v roce 1914, o rok později pak Německo. Krutý precedens následovaly i další mocnosti – Spojené království, Rusko, Rakousko-Uhersko, Spojené státy či Itálie.
Dopad chemických zbraní byl devastující. Podle odhadů zemřelo mezi půl milionem až 1,3 milionu vojáků, další přeživší nesli následky celý život. Psychologická újma byla obrovská – dusivá smrt v zákopech se stala symbolem nelidskosti moderní války.
Na ženevské konferenci návrh protokolu vznesla Francie, Polsko prosadilo jeho rozšíření o zákaz bakteriologických zbraní. Dokument vstoupil v platnost 8. února 1928, když jej ratifikovalo 65 zemí. Zajímavé je, že Spojené státy ho formálně schválily až v roce 1975.
