Před 100 lety
Sledovat další díly na iDNES.tv„Pokud je sucho a je obloha modrá, nade mnou je zakryta mračny prachu zvířeného auty. Pokud prší, černá se silnice přede mnou kalužemi a blátem. Není to ovšem vinou automobilů nebo deště, nýbrž následkem špatného stavu našich silnic, který je daleko horší než před válkou,“ podivují se české Národní listy na začátku září 1924 nad katastrofálním stavem silnic v Československu.
Podle autora byl stav horší než za Rakouska-Uherska. Přitom zvýšený provoz osobních a nákladních automobilů si žádal pravý opak. Národní listy v popisu situace před 100 lety pokračují takto: „Dnešní stav našich silnic je kritický. Státní silnice v Československu měří 8 383 kilometrů. Aby se tyto státní silnice uvedly do stavu předválečného, je zapotřebí asi 193 milionů korun, což je asi 24 tisíc na jeden kilometr.“
„Ale státní rozpočet na rok 1924 poskytuje na udržování jednoho kilometru státních silnic pouze 3 628 korun. Tedy méně než šestinu potřebné částky. Silnice víc a víc chátrají, podléhají zrychleným tempem nové zkáze a nemůže-li se oprava provést hned, bude za několik let, zapotřebí mnohem nákladnějších a rozsáhlejších rekonstrukcí. Ze všech státních silnic Československa má jen sotva 3 procenta dlážděnou vozovku, ostatní jsou štěrkované. Je proto nutno postupně nejdříve v okolí velkých měst a na průběžných automobilových tratích silnice přiměřeně upravit vydlážděním a pokrytím vozovky dehtovým nebo cementovým makadamem, a to si vyžádá mnoho nákladů, značně větších než částky na opravu silnic do stavu předválečného.“
A Národní listy následně apelují na stát, aby se silnicím věnoval dlouhodobě a systematicky, jinak se země z dopravních problémů nedostane. „Nutno žádati, aby význam silnic nebyl podceňován a aby následkem tohoto nedocenění nebyly silnice odbývány macešsky. Silnice byly páteří státní komunikace a zůstávají tak i dnes v době železnic. Musí jim proto být měřeno právě tak jako železnicí.“
Tolik Národní listy před 100 lety. Mělo to však trvat ještě další tři roky, než se státní československý aparát rozhýbal. Chaos v údržbě a stavbě silnic částečně skončil v roce 1927 ustavením Státního silničního fondu při ministerstvu veřejných prací. Zpevněných silnic, tehdy v drtivé většině dlážděných, ale přibývalo stále pomalu.
