Před 100 lety
Sledovat další díly na iDNES.tvPříběh tohoto geniálního vyprávěče odstartoval 14. srpna 1926 v Paříži. Narodil se do rodiny polského chemika židovského původu a matky s ukrajinskými kořeny. Dětství pod francouzskou věží však trvalo jen krátce – už ve dvou letech se René s rodiči stěhoval za otcovou prací přes oceán do argentinského Buenos Aires.
Právě tam navštěvoval francouzské gymnázium, které se mu stalo nekonečnou studnicí inspirace pro pozdější kultovní Mikulášovy patálie. Ačkoli mezi spolužáky platil za třídního šaška, sám po letech přiznal, že neustálým vtipkováním pouze maskoval svou hlubokou vnitřní plachost.
Nečekaný úder a newyorská tápání
Idylické dospívání nemilosrdně ukončila rodinná tragédie. Když bylo Renému sedmnáct let, jeho otec náhle podlehl krvácení do mozku. Mladík byl ze dne na den postaven před tvrdou realitu: musel se postarat o obživu rodiny. Na smutek nezbýval čas. Okamžitě nastoupil jako asistent účetního v opravně pneumatik a přivydělával si jako ilustrátor v reklamní agentuře.
Klíčový návrat na evropský kontinent pak přinesl rok 1945, kdy strýc Boris pozval rodinu do New Yorku. René se však v Americe dlouho neohřál. Aby nemusel narukovat do tamní armády, zvolil raději službu pod francouzskou vlajkou. To se ukázalo jako osudový krok – ve francouzské armádě totiž získal pozici hlavního ilustrátora propagačních materiálů.
Po návratu do USA sice získal práci ilustrátora knížek, výhled na snovou kariéru se ale brzy rozpadl. René neuměl na svůj talent dostatečně hlasitě upozornit, přišel vyhazov a po něm chmurné období bez jistoty.
Od Lucky Lukea k Asterixovi
Křižovatky osudu však v Goscinnyho životě fungovaly s přesným načasováním. V roce 1948 začal pracovat pro malé studio, kde našel stejně naladěné kolegy. Rychle se vypracoval na scenáristu i karikaturistu a navíc se seznámil s belgickým kreslířem Josephem Gillainem (zvaným Jijé).
„Gillain mi řekl, že by mě chtěl představit Morrisovi, prý celkem střelenému, ale legračnímu chlápkovi... To bylo ostatně totéž, co o mně řekl Morrisovi,“ vzpomínal později René na toto historické setkání.
S Morrisem (vlastním jménem Maurice De Bevere) vytvořili legendární autorskou dvojici. Od srpna 1955 společně pracovali na sérii o osamělém kovbojovi Lucky Lukeovi, který střílí rychleji než jeho stín. Morris na tuto souhru vzpomínal s obdivem: „Práce s Goscinnym byla vzrušující, byl to extrémně inteligentní hoch a navíc jsme si perfektně rozuměli: zatímco on psal scénář, já jsem viděl přesně to, co on chtěl vyjádřit, a on už viděl vzhled, který jsem k tomu právě začínal dělat.“
René Goscinny a kreslíř Albert Uderzo
Díky Jijému a Morrisovi se René dostal do vedení agentury International Press, jež ho jmenovala ředitelem své francouzské pobočky. Goscinny se tak po letech definitivně vrátil do Paříže. V té době už psaní scénářů zcela převládlo nad kreslením. Ve stejné éře spatřily světlo světa i nezapomenutelné Mikulášovy patálie, které stvořil spolu s ilustrátorem Jeanem-Jacquesem Sempém.
Na novém pařížském pracovišti potkal také kreslíře Alberta Uderza. Z kolegů se rychle stali blízká přátelé. Když v roce 1959 jejich spoluvlastněné vydavatelství Édi-Presse chystalo nový časopis, nikdo netušil, co přijde. Dne 1. června 1959 vyšlo nulté číslo časopisu Pilote a 29. října téhož roku spatřilo světlo světa číslo první.
Sázka na moderně převyprávěnou historii starověké Galie, jak ji ve svých pamětech popsala historická postava Gaius Julius Caesar, vyšla dokonale. Drobný Gal Asterix, který postrádal klasické hrdinské rysy, ale disponoval obrovským důvtipem, si okamžitě získal srdce čtenářů. Spolu se svým zavalitým věrným druhem Obelixem odstartovali celosvětový fenomén.
Zrada, soud a náhlý odchod
Asterix přinesl Goscinnymu celosvětové renomé, autorská píle ho však neopouštěla. O to tvrdší byla zrada, která měla teprve přijít.
V roce 1975 napsal scenáristický koncept pro film Le Maître du Monde (Pán světa), do kterého vkládal velká očekávání. Oslovil slavného herce Petera Sellerse i filmová studia.
Nedočkal se však žádné odpovědi. Reakce přišla až o něco později v kinech – ve snímku Růžový panter znovu zasahuje, kde shodou okolností hrál právě Peter Sellers. Film obsahoval prvky nápadně podobné Goscinnyho scénáři, aniž by se autorovi kdokoli ozval s vysvětlením, nabídkou honoráře či odškodněním.
Francouzský kreslíř a ilustrátor Albert Uderzo v roce 1972.
Ačkoli se René okamžitě pustil do soudního sporu s režisérem filmu, spravedlnosti se již nedožil. Dne 5. listopadu 1977 zamířil na běžnou lékařskou prohlídku. Během zátěžového testu srdce nečekaně podlehl kolapsu a zemřel. Zanechal po sobě manželku Gilberte a dceru Anne.
I přes tragicky předčasný konec zůstává odkaz Reného Goscinnyho nesmrtelný. Za svou tvorbu získal bezpočet ocenění a řada prestižních cen dnes nese jeho jméno. Do dnešních dnů patří k nejpřekládanějším a nejúspěšnějším autorům světové literatury a komiksu.
