Před 100 lety
Sledovat další díly na iDNES.tvRoald Amundsen – polárnická hvězda první velikosti – byl v červnu 1925 nezvěstný už více než dva týdny. Spolu s pěti dalšími muži zmizel 21. května během pokusu přeletět Arktidu ve dvou hydroplánech. Cílem bylo přistát v blízkosti severního pólu. Psal se rok 1925 a šlo o absolutní dobrodružství – i podle tehdejších měřítek.
Na palubách dvou letounů se posádka dostala až na 87° 44’ severní šířky – k nejsevernějšímu bodu, jaký tehdy kdy letadlo dosáhlo. Jeden ze strojů však havaroval a nebyl schopen dalšího letu. Šestičlenná posádka tak musela v krutých podmínkách vybudovat na ledu vzletovou dráhu pro druhý, funkční stroj.
Záchranné akce na sebe nenechaly dlouho čekat. Hned několik organizací i Amundsenových přátel připravovalo samostatné mise. Lidové noviny 7. června 1925 psaly: „Bude potřebí součinnosti mezi pomocnými výpravami.“ Norská vzduchoplavba mezitím plánovala průzkum v oblasti souostroví Špicberky, zatímco z New Yorku se aktivizoval podpůrný výbor pro pátrání na severu Grónska.
A pak přišel zázrak. Dne 15. června 1925, po více než třech týdnech na ledové kře, se všech šest mužů vměstnalo do jediného letu schopného stroje. S vypětím všech sil se jim podařilo vzlétnout a doletět až k pobřeží Špicberků, kde je zachránila náhodně proplouvající loď.
Roald Amundsen přežil. Ale jen na tři roky. V červenci 1928 tragicky zahynul při další záchranné misi – tentokrát pro posádku vzducholodi Italia. Jeho tělo nebylo nikdy nalezeno. Polární pustina se stala jeho posledním přístavem.
