Před 100 lety
Sledovat další díly na iDNES.tvV březnu 1926 upozorňují Národní listy na to, že Praze chybí zařízení, které by veřejnosti přibližovalo vesmír způsobem do té doby nevídaným. Jako příklad dávají Drážďany, kde už planetárium funguje, a označují jeho absenci v československé metropoli za kulturní nedostatek.
Dobový popis líčí drážďanské planetárium jako velkou kulovitou stavbu, v níž se na vnitřní kopuli promítá pohyb nebeských těles. „Návštěvníci mohou sledovat dráhy Slunce, Měsíce i známých planet, stejně jako hvězdnou oblohu včetně Mléčné dráhy. Klíčovým prvkem je přitom poměrně nenápadný přístroj umístěný uprostřed sálu, zhruba ve výši člověka. Ten pomocí složitého systému projekce zobrazuje desítky stálic i celé souhvězdí, včetně jejich označení.“
Nadšení autorů článku v Národních listech je zřejmé. Planetárium podle nich není přehnaně nákladné a mohlo by pojmout až šest set návštěvníků. Díky tomu by se mohlo stát i ekonomicky životaschopným podnikem. Pokud by se jeho výstavby neujaly státní instituce nebo město, nabízela se podle listu i možnost, že se iniciativy chopí soukromí podnikatelé.
Otázku, zda Praha planetárium získá, kladou Národní listy přímo na titulní straně. Z dnešního pohledu působí jejich optimismus až překvapivě – doufají totiž, že by stavba mohla být dokončena ještě před blížícím se sokolským sletem téhož roku.
Jak víme, tyto naděje se nenaplnily. Praha se planetária dočkala až v roce 1960, kdy bylo otevřeno ve Stromovce a vybaveno velkým projekčním systémem CAIS. V letech 2023 až 2025 pak prošlo rozsáhlou rekonstrukcí, která přinesla i instalaci nové, moderní projekční technologie.
