Před 100 lety
Sledovat další díly na iDNES.tvDne 2. července 1925 se sovětská moc krvavě vypořádala s bývalým předsedou poslední carské vlády. Pětasedmdesátiletý kníže Nikolaj Dmitrijevič Golicyn, někdejší blízký spolupracovník cara Mikuláše II., byl popraven po obvinění z účasti v monarchistické kontrarevoluční organizaci.
Nikolaj Golicyn se narodil 12. dubna 1850 do šlechtické rodiny. Na přelomu 19. a 20. století postupně zastával řadu vysokých státních funkcí. Stal se senátorem, členem státní rady a jeho kariéra jej přivedla až do těsné blízkosti carské rodiny.
K rozhodujícímu zlomu došlo v roce 1917. Rusko bylo vnitřně rozvrácené, ulicemi Petrohradu otřásaly demonstrace a autorita cara se rychle rozpadala. Právě v této vyhrocené době jmenoval Mikuláš II. unaveného a již velmi starého Golicyna předsedou vlády – stalo se tak 20. ledna 1917. Golicyn byl v té době nejstarším členem vlády a během jednání údajně často usínal.
Jeho kabinet však neměl šanci. Mocenský boj mezi Dumou a petrohradským sovětem, pasivita armády a masové nepokoje vedly k rychlému konci vlády. Golicyn rezignoval 12. března 1917, o tři dny později abdikoval i car Mikuláš II. a carská říše definitivně skončila.
Golicyn byl několikrát zatčen a opět propuštěn. Po bolševickém převratu v listopadu 1917 mohl zemi opustit, ale zůstal. V nové realitě se živil jako hlídač zeleninových zahrad a opravář bot. Přesto byl dál trnem v oku novému režimu.
V průběhu dvacátých let byl dvakrát zatčen čekisty a propuštěn. Až třetí zatčení, k němuž došlo 12. února 1925, se mu stalo osudným. Po krátkém procesu byl označen za kontrarevolucionáře a monarchistu a následně byl popraven.
