Před 100 lety
Sledovat další díly na iDNES.tvČeskoslovensko vyhlásilo po vzniku republiky v roce 1918 nesmiřitelný boj s negramotností. V českých zemích díky dědictví rakouského školství prakticky neexistovala, horší situace panovala na Slovensku a Podkarpatské Rusi.
I tam ovšem stát v polovině dvacátých let rozjel mohutnou vzdělanostní ofenzivu. Právě proto československé čtenáře o to víc zajímaly zprávy ze zahraničí – zejména z míst, kde na tom byli se vzděláním podstatně hůř.
Terčem se na začátku roku 1926 staly v Lidových novinách Spojené státy. „Amerika má dnes tak veliké procento negramotných voličů, že by tato skupina, kdyby se zorganizovala, mohla převrátit celou politickou konstelaci země,“ psal list bez obalu. Poslední volby podle něj ukázaly, že 4 333 000 občanů přišlo o právo volit, protože neuměli číst a psát. Při zhruba padesáti milionech voličů šlo o šokující číslo.
Příčinu list viděl především v roztříštěném školském systému: každý z tehdejších 48 států měl vlastní zákony a jednotné řešení prý nebylo možné kvůli rozdílným klimatickým a geografickým podmínkám.
Miliony Američanů neumějí číst a psát. Negramotnost ničí celé generace |
List ale zároveň připomínal, že Amerika si problém začala naplno uvědomovat během první světové války. Právě tehdy se ukázalo, že mnozí „nejlepší vojáci“ se neuměli ani podepsat, ani přečíst jednoduchý rozkaz. To byl impulz ke změně.
O sto let později působí tehdejší kontrast až symbolicky. Česká republika dnes eviduje méně než jedno procento negramotných, zatímco ve Spojených státech podle současných údajů neumí číst a psát přes osm procent populace – zhruba šestnáct milionů lidí. Lidové noviny v lednu 1926 ovšem věřily, že i Amerika tento „smutný nedostatek“ jednou překoná.
