Společně se svými dvěma bratry se narodil za 1. světové války v Alexandrii do rodiny poštovního úředníka. Po matčině smrti se ho ujala strýcova rodina v Káhiře. Do rodného města se vrátil kvůli studiím na střední škole, kde se začal zajímat o politiku. Účastnil se mnoha demonstrací a při jedné z nich byl zraněn.
Spolu se svými přáteli usiloval o to, aby se Egypt dostal ze závislosti na Velké Británii. Tyto snahy ho neopustily ani během studií na Vojenské akademii, kde kolem sebe soustředil skupinu mladých vojáků, kterým se později začalo říkat „Hnutí svobodných důstojníků“.
Během 2. světové války sloužil v Súdánu, kde se svými věrnými a také ve spolupráci s italskými a německými důstojníky připravoval státní převrat. Egypt byl sice formálně nezávislým královstvím, ale fakticky fungoval jako britský protektorát bez výraznější autonomie.
V červenci 1952 svobodní důstojníci zahájili v Egyptě revoluci. Svrhli krále Faruka a vyhlásili nezávislou republiku. Kromě armády mělo v zemi významný vliv radikální Muslimské bratrstvo. Jeho vliv ustal po atentátu na Násira, tehdy už premiéra, za nějž byl učiněn odpovědným prezident Nadžíb, který s bratrstvem úzce spolupracoval.
Armáda boj o moc definitivně vyhrála v roce 1956, kdy byl Násir zvolen prezidentem. Příklon k zemím východního bloku ale zahájil už o rok dříve, kdy společně s Jugoslávií, Indonésií a Indií založil Hnutí nezúčastněných zemí.
Následně podepsal obchodní dohody s některými státy sovětského bloku, včetně Československa. Nedostatek financí ve státní pokladně i na investice, zejména na stavbu obří Asuánské přehrady, vyřešil radikálním krokem - znárodnil Suezský průplav, doposud vlastněný Brity a Francouzi.
Během následné Suezské krize Násir definitivně navázal spojenectví se Sovětským svazem. Ztráta průplavu podle historiků ukončila postavení Velké Británie jako světové velmoci. Britský premiér Anthony Eden byl po krachu své politiky donucen odstoupit, a Egypt tak mohl zisky z provozu této vodní cesty využít pro sebe.
Násir bývá považován za jednoho z hlavních ideologů panarabismu, hnutí, které usiluje o sjednocení arabských zemí od Atlantického oceánu až k Perskému zálivu. V roce 1958 dokonce založil SAR (Sjednocená arabská republika), která však zahrnovala pouze Egypt a Sýrii, navíc jen 3 roky. V roce 1961 Sýrie ze společné federace vystoupila.
Neúspěchem skončila Šestidenní válka v roce 1967, v níž se pokusil zničit Izrael. Útok se však obrátil proti Egyptu, který následně ztratil celý Sinajský poloostrov.
Gamál Abd abn-Násir zemřel na infarkt 28. září 1970.
