Před 100 lety
Sledovat další díly na iDNES.tvNa titulní straně Lidových novin z října 1925 se objevuje dramatický titulek: „Koalice před rozchodem, pracovní program rozpočtem vyčerpán, rozvrat v koalici dosáhl vrcholu.“ Deník tak zachytil atmosféru rozpadající se vládní většiny v posledních týdnech před druhými parlamentními volbami v dějinách Československé republiky.
Tehdejší sněmovna, zvolená v roce 1920, se chýlila ke konci svého funkčního období. Politické síly, které pět let po vzniku republiky držely moc, ztratily soudržnost. Lidové noviny popsaly situaci slovy:
„Všechny pokusy navázati ještě jednou kompromisní jednání selhaly. Večer převládalo mínění, že je rozbit celý pracovní program, který s takovou slávou před týdnem byl do světa vyhlašován.“
Krize se dotkla i klíčových zákonů – o požitcích státních zaměstnanců, o stavebním ruchu, elektrizaci či pojištění přestárlých. Všechny skončily „pod stolem“. Poslanec a generální zpravodaj, doktor Srdík, ve své řeči k rozpočtu už jen „oslavoval koalici“, která podle novinářů „zpívala svůj labutí zpěv“.
O den později Lidové noviny pokračovaly ve svém komentáři: „Sněmovna je v posledním tažení. Jednání pětky a desítky nevedlo ani dnes k výsledku a považuje se za definitivně rozbité.“
Politická situace byla bezvýchodná a vláda už pouze čekala na formální rozpuštění parlamentu. To přišlo 17. října 1925, volby se konaly 15. listopadu. Československá politika se tak po pěti letech znovu vydala k urnám – v atmosféře rozčarování, neklidu a rozpadajících se koalic.
O krizi Československa na mezinárodněpolitické scéně pojednává pozdější prezident Edvard Beneš ve svých Pamětech:
