Před 100 lety
Sledovat další díly na iDNES.tvTehdy šedesátiletý básník do úřadu nastoupil v srpnu 1919 a demisi podal na přání prezidenta Tomáše Masaryka. Už dávno před tím ztratil důvěru veřejnosti. Jednak se s Masarykem během pěti let názorově rozešel, jednak ztratil na vážnosti.
Uškodila mu řada věcí. Čechoslováci předně neznali jeho skutečné zásluhy. Nevěděli, že za první světové války pomáhal proti rakouskému odboji. Lidem se prostě básník v uniformě zdál směšný. Zvlášť když v jízdě na koni byl velmi slabý. Důstojníci mu říkali „generál z Koněspad“. Generálská uniforma mu navíc při jeho drobné postavě neslušela.
Nejvíc ale Macharovi uškodila „moučná aféra“. V době lístkového přídělového systému po vzniku Československa si totiž nechal bokem dodat dva pytle mouky a následně byl odhalen. Důsledkem všech těchto lapálií byla tedy v listopadu 1924 rezignace básníka Josefa Svatopluka Machera na post generálního inspektora Československé armády.
Je zajímavé, že třeba Národní listy o něm psaly vcelku pochvalně: „Machar v těch několika letech, v nichž zastával vynikající místo, s naší brannou mocí srostl, byl vojákem pera od svých jinošských let, odložil tuto zbraň, v jeho rukou tak nebezpečnou, jakmile jej národ zavolal, aby ji zaměnil za jinou. Když bylo Macharovi svěřeno nejdůležitější místo v novém státě, nebyla to ani ctnost z nouze, neboť nemohli jsme prostě nalézti člověka lepšího k poslání, které jsme ukládali generálnímu inspektorovi. Pole působnosti Macharovo v armádě bylo široké, půda dobrá. Bohužel jako jiní i on narážel na překážky a jako jiní před nimi ustoupili, ustupuje nyní i on. O nástupci doktora Machara v úřadě generálního inspektora nebylo rozhodnuto.“
Slavný básník už se k práci pro stát nikdy nevrátil, žádnou veřejnou funkci už nikdy zastávat nechtěl. Odešel do penze a pokračoval v literární tvorbě. Zemřel 17. března 1942 ve věku 78 let.
