Hašek se před 100 lety stal komunistou, z legií odešel do Rudé armády

Jedním z největších českých prozaiků moderní doby, ale i známým mystifikátorem a populární postavou pražské bohémy, byl spisovatel Jaroslav Hašek. Právě před 100 lety, na konci února 1918, uskutečnil zřejmě nejkontroverznější kotrmelec svého života. Opustil Československé legie na východní frontě a vstoupil do Rudé armády. Důležitý moment jeho života zachycuje další díl videoseriálu Před 100 lety.

Před 100 lety

Sledovat další díly na iDNES.tv

Stovky Haškových povídek a dalších drobných prozaických útvarů zastínilo jedno jeho dílo - čtyřdílná sága Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války. Tento satirický protiválečný román byl přeložena do téměř šedesáti jazyků a několikrát byl zfilmován.

Slavný spisovatel se narodil v rodině profesora matematiky 30. dubna 1883. Když mu ve 13 letech po operaci ledvin (kvůli pití) zemřel otec, výrazně ho to poznamenalo. Odešel z gymnázia a po praxi u drogisty vystudoval obchodní akademii.

Válka a ruské zajetí

V té době publikoval i první povídky. Po škole nemohl, a snad ani nechtěl, nikde zakotvit, toulal se a živil se psaním povídek. Kromě Švejka vyšly po jeho smrti přes čtyři desítky výběrů z jeho povídkové tvorby. Hašek při psaní používal vlastní zážitky, kterých měl dostatek.

Stal se známou postavou pražské bohémy. A tak mu ani manželství s Jarmilou Mayerovou, s níž měl od roku 1912 syna Richarda, nevydrželo dlouho.

Za první světové války upadl do ruského zajetí. Poté vstoupil do legií, kde se však často dostával do sporu s vedením. Bojoval mimo jiné i ve slavné bitvě u Zborova.

Po zahájení bolševické revoluce se s legiemi rozešel nadobro. Od listopadu 1917 do února 1918 sice ještě publikoval v časopise Čechoslovan a Čs. voják a byl autorem několika protibolševických článků, ale v únoru 1918 nastal v jeho životě ideový zlom. 

Bolševikem a rudoarmějcem

Vstoupil do sociální demokracie a okamžitě se přidal do ultralevicového komunistického křídla. Opustil legie, vydal se do Moskvy, kde se přidal k bolševikům a vstoupil do Rudé armády. Ta ho poslala do Ufy a později na Sibiř, kde působil v armádní bolševické propagandě. 

Vydával několik časopisů, mimo jiné Úsvit v místním jazyce, v burjatštině. Uvádí se, že je pro Burjaty Jaroslav Hašek dodnes respektovanou osobností, protože měl vytvořit burjatskou abecedu, a založil tak jejich národní písemnictví.

Později se v Krasnojarsku oženil s dělnicí „Šurou“ (ačkoliv nebyl s předchozí ženou rozvedený), kterou si následně přivezl do Československa. Tam se po zranění a prodělaném tyfu dostal na konci roku 1920.

Měl v Čechách organizovat bolševické rebelie, ale na to nikdy nedošlo. Vrátil se k bohémskému způsobu života, tvořil své životní dílo o Švejkovi a zemřel 3. ledna 1923 na selhání srdce.