Centrální mocnosti sužoval hlad. Lidé jedli tuřín a koňské maso

Německo s Rakouskem na začátku 1. světové války předpokládaly, že vítězství nad spojenci bude záležitostí několika měsíců. Už od roku 1916 však velitelé armád centrálních mocností věděli, že se konflikt přeměnil v noční můru. Jednotlivé ofenzivy dokázaly posouvat frontu jen o pár kilometrů a střety měly za důsledek stovky tisíc zbytečných obětí.

Před 100 lety

Sledovat další díly na iDNES.tv

V Rakousku i Německu zavládl hlad. Lidé se začali bouřit, vznikaly lokální vzpoury jako například ta v Rumburku na jaře 1918. Nespojení obyvatelé obou monarchií vyšli do ulic. Stávky ochromily například Drážďany, ale i jiná velká města.

Komplikace začaly prosakovat na veřejnost. Lidové noviny z 21. června 1918 píší o tom, že Rakousku mělo pomoci tisíc vagónů obilí z Německa. Píše se v nich i to, že ve Vídni vzrostla konzumace koňského masa. Místní společenstvo koňských řezníků prý poráží 1 400 koní týdně. O situaci pojednává další díl videoseriálu Před 100 lety.