Na začátku roku 1919 zažívalo Estonsko složitou situaci. Bolševická armáda se 7. ledna dostala na dohled hlavního města Tallinnu. Začala rozsáhlá protiofenziva, která vyvrcholila 1. února 1919 osvobozením příhraničního města Valga na jihu země.
Stručná historie Estonska
Ugrofinští předkové dnešních Estonců žili ve východním Pobaltí už ve třetím tisíciletí před naším letopočtem. Vznikla zde řada menších státních a správních celků, které byly ve 13. století v důsledku křesťanského tažení proti pobaltským pohanům začleněny do útvaru s názvem Mariina země.
Území bylo v různých obdobích pod vlivem Řádu mečových bratří (Německých rytířů), dánských, švédských i polských panovníků. V roce 1721 získal území dnešního Estonska car Petr Veliký, který je začlenil do Ruského impéria.
První světová válka
První světová válka a bolševická revoluce v Rusku byla šancí pro vyhlášení nezávislosti, což 24. února 1918 učinila prozatímní vláda v čele s Konstantinem Pätsem. Německo i Rusko na to reagovaly ozbrojeným útokem, v následující válce za nezávislost Estonsko zvítězilo a jeho suverenita byla potvrzena rusko-estonsko-finskými smlouvami z Tartu 2. února 1920.
Nezávislost země však trvala pouze zhruba dvě desetiletí. Na základě sovětsko-německého paktu o neútočení a jeho tajných dodatků ze září 1939 připadlo Estonsko do sféry vlivu SSSR.
Pod Sovětským svazem
V červnu 1940 bylo okupováno sovětskými vojsky, měsíc na to pak byla vyhlášena Estonská sovětská socialistická republika, která se 6. srpna 1940 stala součástí SSSR.
Po německé okupaci v letech 1941 až 1944 bylo Estonsko opět obsazeno Sovětskou armádou. Podruhé Estonsko vyhlásilo samostatnost v době rozpadu Sovětského svazu 20. srpna 1991.
Současná Estonská republika má rozlohu 45.339 kilometrů čtverečních a asi 1,3 milionu obyvatel. Od roku 2004 je členem Evropské unie (EU) i Severoatlantické aliance (NATO).
