Před 100 lety
Sledovat další díly na iDNES.tvDobový tisk zachytil první hodiny převratu jako sled napjatých zpráv. Lidové noviny psaly, že „Piłsudski dorazil do Varšavy se škadronou hulánů a plukem pěchoty.“ Prezident republiky mezitím armádním rozkazem vyzval vzbouřené oddíly, aby se podrobily. Odpoledne se Piłsudski objevil ve varšavském předměstí Praga, zatímco vláda zasedala za zavřenými dveřmi.
Most spojující Pragu s Varšavou byl na vládní rozkaz obsazen vojskem. Později však byly jednotky staženy a Piłsudski mohl do města vstoupit bez větších překážek. V hlavním městě panovalo mimořádné vzrušení a čekalo se, jak se střet mezi vládou a maršálovými přívrženci vyvine.
Piłsudski přitom nebyl žádným novým jménem. Od počátků obnoveného Polska patřil k jeho klíčovým osobnostem a v letech 1918 až 1922 stál v čele státu. Poté se na několik let stáhl z vrcholné politiky. V květnu 1926 se však rozhodl k návratu, který měl podobu ozbrojeného převratu.
K zásahu ho podle tehdejších Lidových novin vedly obavy ze slabosti nové vlády a z mezinárodního postavení Polska. Za nebezpečné pokládal zejména dohody mezi Francií a Německem a také mezi Sovětským svazem a Německem. Věřil, že zemi hrozí ohrožení a že potřebuje pevnější vedení.
Výsledek byl rychlý, ale krvavý. Už 14. května prezident i premiér rezignovali, aby zabránili občanské válce. Vznikla nová vláda, v níž se Piłsudski stal ministrem vojenství. Nabídku stát se prezidentem odmítl, přesto zůstal rozhodující silou polské politiky.
Květnový převrat si vyžádal 215 mrtvých vojáků a 164 mrtvých civilistů. Nové politické pořádky pak v Polsku vydržely až do 1. září 1939, kdy zemi napadlo nacistické Německo. Piłsudski sám zemřel už v roce 1935, ale režim, který jeho puč otevřel, přežil svého tvůrce o několik let.
